Zvláštnosti ze světa leknínů aneb co jste možná nevěděli

Lekníny jsou v zahradních jezírkách stále oblíbenější. Co o nich však doopravdy víte, kromě toho, že potřebují spoustu živin a poměrně velký životní prostor? Pojďme se na tyhle krále vodních zahrad podívat trochu blíž.

Především si řekněme, že leknín (Nymphaea) a lotos (Nelumbo) není totéž, byť se tyto dva pojmy v praxi rády zaměňují. Lekníny jsou naše původní rostliny, nevadí jim střídání ročních dob a charakteristicky splývají po hladině (listy i květy). Oproti tomu lotos k nám dorazil z Asie, je velmi citlivý na chlad (ve své domovině roste po celý rok) a jeho květy i listy se mohou tyčit až dva metry nad hladinu. Všechny části lotosu jsou jedlé (od oddenku až po květ) – na rozdíl od leknínu.

Leknín nepřesazujeme ale zmlazujeme

První zvláštnost a zároveň důležité zahradnické doporučení. I za předpokladu, že jste při výsadbě leknínu dodrželi vše potřebné (výživná půda, plochá nádoba, ideální výšky vodního sloupce mezi 30-80 cm atd.), budete muset po třech letech přistoupit k jeho přesazení. Ne však celé rostliny, ale jen její nejzdravější části. Starý oddenek se zpět už nesází – vykvétá málo. Lekníny je rovněž možné v tomto období dělit. Substrát je vždy nutné kompletně vyměnit, jinak nelze leknínům zajistit dostatek živin!

Leknínové květy mohou vonět a potěšit vás svou barevností

Máte zálusk na tmavě rudou, pastelově růžovou, lila nebo třeba žlutou nebo fialovou? To všechno lekníny umí, stačí si vybrat ten správný kultivar. Navíc existují druhy s tzv. proměnlivou barevností, u nichž květy získávají s přibývajícím stářím jiné odstíny, což působí příjemně kontrastně. A v neposlední řadě některé druhy leknínů také příjemně voní.

Náš tip: Mezi novinky letošní sezóny patří blankytně modrá. Dlouhodobě se pak na žebříčcích oblíbenosti drží tmavě rudé nebo vínově zbarvené lekníny.