Zpracujte rozmarýn dřív, než vás o něj připraví první mrazy

Rozmarýn lékařský alias rozmarýna k nám přišel ze Středomoří. Římané ho znali jako „mořskou rosu,“ protože nejlépe se mu dařilo na svazích poblíž břehů moře. Ve své domovině může dorůst výšky až 1,5 metru, u nás bývá stěží poloviční.

Pokud ho pěstujete venku na záhonku, musíte ho každé jaro vysít nebo vysadit znovu, protože mrazy opravdu nesnáší. A co s jeho zelenými lístky? Možná vás to překvapí, ale jsou poměrně univerzální.

Rozmarýn pro lepší zažívání

Přidaný k jídlu zlepšuje stravitelnost, skvěle se hodí k pečeným masům, do nádivek, k bramborám, na pizzu nebo do kynutého těsta. Povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje prokrvení trávicího traktu, ale pomáhá také při nadýmaní. Je-li přidáván do pokrmů, mělo by tak dojít až na samém závěru vaření, jinak se nechtěně připravíme o mnoho cenných silic. Jako bylinka pak zvyšuje krevní tlak a zlepšuje paměť.

Foto: Pixabay

Právě teď je skvělý čas na výrobu rozmarýnového vína

Že nevíte, jak na to? Vezměte kvalitní červené víno, které vám chutná. Do 0,7 litru nakrájejte asi dvě velké hrsti rozmarýnových listů. Vsypte a nechte odpočinout 3-4 týdny v chladu a temnu. Každý druhý nebo třetí den směs důkladně protřepejte. Jakmile bude víno hotové, přeceďte ho a užívejte malý kalíšek 1-2x denně.

Rozmarýnové větvičky si nasušte

Stačí je zavěsit na vzdušné místo nebo svěřit sušičce, v níž ovšem nesmí teplota přesáhnout 45 °C. Sušené listy použijte k přípravě odvaru (dvě lžíce na jeden litr) nebo čaje (dvě lžičky na šálek). Odvar se používá k ošetření pleti, urychluje hojení ran a pozitivně působí na ekzémy. Čaj zase zlepšuje paměť a koncentraci.

Odvar lze přidat i do koupele. V takovém případě skvěle prokrví pokožku, uleví při bolestech kloubů a revmatismu a jeho vůně pomůže proti únavě a psychickému vyčerpání.

Náhledové foto: Pixabay