Znovuobjevení Rehmannie

Rehmannia je dnes už téměř zapomenutá rostlina. Kvete na jaře, jako většina rostlin a má ráda slunná stanoviště. Květy jsou velmi zajímavé a nápadné. V zahradách tak dokáže vytvořit krásná zátiší.

Původ

Rehmannie je původem z Číny a do Evropy byla přivezena okolo roku 1990. Objevena byla lékařem Josefem Rehmannem, jakožto dvorním lékařem cara. Podle něj je také rostlina pojmenována. Květy této rostliny jsou podobné květům gloxínie. Známy jsou však jen dva druhy této rostliny a to Rehmannia glutinosa a Rehmannia elata. Ani jeden druh není náročný na pěstování a dokáže dobře prospívat i v chladnějším prostředí. Jedná se o víceletou rostlinu, většinou dvouletku, jelikož semena vytváří až druhým rokem. Rostliny můžete vyset i během léta, a pokud ji po prvním mrazíku přenesete do místnosti, na rok v dubnu vám rostlinky také hezky vykvetou.

Rehmannia glutinosa a elata

Rehmannia glutinosa neboli rehmanie lepkavá má charakteristické nepravidelně zoubkované listy. Kořen této rostliny bývá často součástí receptur z tradiční čínské nebo ajurvédské medicíny. Má totiž  afrodisiakální ,posilující a omlazující účinky. Remannia elata se vyznačuje asi 20 cm velkými listy. Celá rostlina je hustě prorostlá chloupky. Barva květů bývá fialová s žlutým jícnem.

Pěstování

Množit rehmanie můžeme semeny v létě. Pro výsev je nejvhodnější směs zeminy pro pokojové rostliny s pískem. Semana rehmanie se vysejí na povrch zeminy, ale nezasypávají se, pouze se lehce vtláčí do zeminy. Celý květináč se semeny se poté zahraje sklem nebo igelitovými sáčky. Pro přesadbu si vystačíte s běžnou zeminou. Mladé rostlinky však nevystavujte přímému slunci. V období růstu, rostlinu zalévejte jednou za týden do doby, než začne kvést. Myslete také na to, že druh s chlupatými listy vyžaduje méně vody než s hladkými. Ochlupení listů zabraňuje totiž odpařování vody. Co se týká škůdců, rehmanie  může napadnout mšice nebo hniloba.