Žížala nemá plíce a přežije i bez konce těla

Znáte nejznámějšího kroužkovce? Nejspíše ano, je jím žížala. Víte, že na jednom metru čtverečním jich žije klidně i kolem 300? Žížaly jsou známé zejména svou schopností kypřit půdu, takže jsou n každé zahrádce vítány stejně jako na polích. Už sám Charles Darwin hovořil o tom, že kroužkovci z kmene Annelida umí dokonale zušlechtit půdu. Mimo zahrádkářů a rybářů je všeobecně lidé moc nemusí. Možná i proto, že toho o nich příliš nevědí. My se proto podíváme na cévní soustavu žížal a vůbec stavbu jejich těla. Nezapomeneme přidat ani několik dalších zajímavostí.

Desetileté žížaly? Žádná výjimka

Ač je to možná k nevíře, žížala se dokáže dožít až 12 let! Ne všechny druhy jsou ovšem takto odolné. Zajímavé je také fakt, že žížala nemá žádné plíce. Přežije i tehdy, když přijde o zadní část své tělesné schránky. Její cévní soustavu v podstatě tvoří jedna céva nacházející se na hřbetní a břišní straně. V přední části má ještě dalších 5 postranních cév. Právě ony dokážou pumpovat hemolymfu došlého těla. S nadsázkou řečeno, žížala má tedy 5 orgánů srovnatelných se srdcem.

Indikátory kvality půdy

Množství žížal poukazuje jednoznačně na jakost konkrétní půdy. Žížaly žerou zeminu a odumřelé zbytky rostlin, čímž samozřejmě půdu kypří. Nicméně fungují také jako drenážní dělníci. Voda je schopná díky jejich chodbičkám efektivně vsakovat do země. V místě s minimem žížal je to složitější. Hudbou budoucnosti bude možná cílené využití žížal proti záplavám. Nyní se ale skutečně jedná pouze o sci-fi. Podle výzkumů spolu ale žížaly dokážou vzájemně komunikovat. Údajně prý komunikují dotykem.

Nežerou jen hlínu!

Zatím se mělo za to, že žížaly konzumují jen hlínu a zbytky rostlin. V magazínu Soil Biology and Biochemistry ale hovoří o tom, že žížala si občas smlsne i na nějakém tom semínku. Vědci vyzkoušeli dávat žížalám semen luštěnin bohatá na dusík a k jejich překvapení žížaly v důsledku konzumace luštěnin měli stále větší hmotnost.