Žampion ovčí je jedlý a chutný: Jak ho spolehlivě poznat od jeho nejedlých, nebo dokonce jedovatých dvojníků

Žampion ovčí (Agaricus arvensis) je jedlý a chutný – od jeho nejedlých, nebo dokonce jedovatých dvojníků ho lze spolehlivě poznat, když víte, jak na to. Při určování žampionů hrají klíčovou roli tři základní znaky, přičemž je nezbytné sledovat všechny tři znaky současně a pro jistotu také vždy zkontrolovat každou houbu zvlášť.

To je důležité zejména pro začínající sběrače, kteří by si mohli žampiony splést s nejedlými nebo jedovatými houbami. A na co se zaměřit? Má bílý až světle hnědý klobouk, která může měřit až 10 cm v průměru. Někdy může být klobouk také skvrnitý (to způsobují drobné šupinky, což vám odhalí prozkoumání zblízka). Tato houba je známá pro svůj lahodnou chuť a značnou četnost výskytu).

Jak poznat žampion ovčí (pečárku ovčí) na první pohled

Klobouk žampionu je na spodní části zdoben hustými lupeny. V mládí mívají světle růžový nebo krémový odstín, který v průběhu dospívání houby pak přechází do různých odstínů hnědé. Zaměřte se i na výrazný dvouvrstvý prstenec pod kloboukem. Tento prsten je tenký a má vroubkovaný okraj.

Absence blanité pochvy: Na rozdíl od některých jedovatých druhů, jako jsou některé druhy muchomůrek, žampion nemá na spodní části nohy blanitou pochvu. U muchomůrek se však může nacházet hlouběji v půdě, proto se při určování vždy ujistěte, že jste odkryli celou houbu.

Foto: Pixabay

Reakce na žloutnutí: Když tento žampion naříznete nebo potlučete, postižené místo pomalu žloutne (přibližně do 20 minut). Toto zežloutnutí není trvalé; zbarvené místo má tendenci časem vyblednout do šedavého odstínu.

Vůně a chuť: Mladé žampiony ovčí vás potěší jemnou anýzovou nebo marcipánovou vůni. Tyto houby lze nalézt i mimo lesy, kde upřednostňují půdu bohatou na živiny na pastvinách, loukách, polích, v parcích a zahradách. V České republice jsou hojně rozšířené.

Nejčastější záměny totožnosti a jak se jim vyhnout

Mezi nejčastější případy záměny patří záměna žampionu za nejedlou pečárku zápašnou Agaricus xanthodermus). Ačkoli obě houby mohou vykazovat podobné znaky, žampion ovčí se pozná podle toho, že jeho žábry při poškození žloutnou postupně, na rozdíl od rychlého chromově žlutého zbarvení jeho nejedlého protějšku. Ten navíc vydává zápach připomínající ze všeho nejvíce nějaký dezinfekční prostředek.

A žampion ovčí je samozřejmě možné zaměnit i s muchomůrkami – ty nežloutnou a vyrůstají z pochvy (viz výše). Dobrou zprávou je i to, že žampiony mají tendenci růst každý rok na stejném místě. Pokud je tedy jednou objevíte, pravděpodobně vás potěší úrodou každý rok.

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/bydleni-hobby-houby/683543/zampion-ovci-roste-v-cr-hojne-rozeznate-ho-od-smrtelne-jedovate-muchomurky-zelene.html, https://www.myko.cz/myko-atlas/Agaricus-arvensis/, https://www.biolib.cz/cz/taxon/id60490/, https://www.idnes.cz/hobby/atlas-hub/pecarka-ovci-agaricus-arvensis.A080512_115542_receptar-bylinky_tyn

Náhledové foto: Pixabay