Zamiokulkas: návod, jak jej pěstovat

Kulkas zamiolistý neboli zamiokulkas (Zamioculcas) je v poslední době velmi módní domácí květina, která se vyznačuje elegantním růstem a nízkými kultivačními požadavky. Jsou pro něj typické vztyčené, zpeřené, silné, kožovité, tmavě zelené listy s krásně lesklým povrchem, vyrůstajícím z podzemních oddenků. Zamiokulkas roste pomalu, ale může dosáhnout výšky až 100 cm. V přírodě se vyskytuje v Tanzanii a na ostrovech Zanzibar, kde je suché rovníkové podnebí.

Rostlina potěší svou mimořádnou krásou

Zamiokulkas se pěstuje snadno. Rostlina nepotřebuje časté zalévání, hnojení ani složité postupy péče. Dobře se vypořádá s periodickými suchy, nedostatkem světla a je extrémně odolná vůči chorobám a škůdcům.

Zamioculcas: Foto Pixabay

Zalévání

Zamiokulkas hromadí vodu v hustých, masitých listech a podzemních oddencích, díky čemuž dobře zvládá periodická sucha a nevyžaduje časté zalévání. Bez kapky vody vydrží i dlouhé týdny. Naopak nadbytek vody může být pro zamiokulkas osudný, takže je potřeba být opatrní, abyste jej nepřelili. Příliš hojné zavlažování způsobuje padání listů, hnilobu a v důsledku toho rostlina hyne. Proto je vhodné zamiokulkas zalévat pouze tehdy, když je vrchní vrstva podkladu úplně suchá. Používáme odstátou vodu při pokojové teplotě. Vyhýbáme se namáčení listů, protože při kontaktu s vodou se na nich tvoří usazeniny vápníku, které zbavují listy jejich přirozeného lesku. V zimě by mělo být zalévání omezeno.

Umístění

Zamiokulkas miluje světlé místo, ale ne na přímém slunečním světle. Ostré slunce pálí listy a způsobuje, že se na povrchu objevují hnědé skvrny. Stín rostlina snese, ale pokud je místo příliš tmavé, listy se táhnou za světlem a jsou jasně zelené. Protože se listy rostliny ohýbají směrem ke světlu, je potřeba rostlinu otáčet. Optimální teplota je kolem 22–25 °C. V zimě se vyhněte průvanu. Teplota pod 5 °C může vést k odumírání rostliny.

Přesazování a vhodný substrát

Zamiokulkas miluje plodnou, propustnou a kyselou nebo mírně kyselou půdu. Mladší rostliny je třeba přesazovat každý rok do o několik centimetrů většího květináče. Ten by neměl být příliš vysoký. Vhodný je těžký, nejlépe kameninový květináč, který umožní volný růst podzemních oddenků. Na dno položíme několik centimetrů drenážní vrstvy, která vypustí přebytečnou vodu. V období intenzivního růstu můžeme použít vícesložkové hnojivo.

Množení rostliny

Získat semena této rostliny je téměř nemožné, protože v domácím prostředí zamiokulkas málokdy kvete. Rychlý způsob, jak jej rozmnožit, je oddělit dospělé rostliny – nejlépe na jaře při přesazování. Taktéž je možné množení listovými řízky, které se shromažďují v období od dubna do června ze spodní nebo střední části řapíku. Odřízněte jednotlivé listy u kořene a umístěte je šikmo do hloubky asi 1 cm ve směsi rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1: 1. Tato metoda se doporučuje pro vytrvalé a velmi trpělivé lidi, protože kompletní rostlina vyroste až po několika letech, takže na cílový efekt musíte dlouho čekat.

Zamioculcas: Náhledové foto Pixabay