Zalévání a postřik nejsou totožné činnosti

Červen je obdobím, kdy je teplota v průběhu dne již vysoká. Proto je potřeba dbát na dostatečnou zálivku, protože je možné, že některé vaše rostliny mohou trpět suchem. Správné zalévání je ale umění a rozhodně se nevyplatí plést si jej s postřikem. V tomto článku si vysvětlíme, jaký je mezi těmito dvěma činnostmi rozdíl.

Zalévání zahrady

Zalévání má několik zásad. Tak zaprvé je potřeba si zapamatovat, že nejvíce vody potřebuje trávník a zelenina, protože není schopna čerpat vodu ze spodních vrstev. Střední zálivka je vhodná pro ovocné stromy, které mohou v případě potřeby čerpat i vodu ze spodních vrstev. Okrasné rostliny (květiny, keře i stromy) potřebují vody nejméně.

Mladší rostliny potřebují pravidelný přísun vody, zavedené rostliny si vystačí delší dobu bez vody.

Foto: Pixabay

Postřik

Postřik je druhem zalévání rostlin. Provádí se hadicemi nebo postřikovači. Takové zalévání rostlin ale rozhodně není vhodné pro všechny druhy rostlin. Některým rostlinám, obzvláště těm, které jsou náchylné na vlhčení listů, postřik škodí. Zavádějte jej tedy pouze v té části zahrady, kde jsou rostliny, které postřik snesou. Spousta zahradníků si prostřednictvím postřiků snaží usnadnit práci na zahradě, neuvědomuje si ale, že se nejedná o důkladné zalévání. V horkých dnech je například vyplýtváno velké množství vody, které vyjde vniveč.

Zalévání vs. postřik

Postřik je stříkání studenou vodou shora na všechny rostliny, kdežto zalévání je cílenější. Zaléváme vždy jen jednu rostlinu, a nejlépe k jejím kořenům. Postřik je prováděn shora na všechny rostliny a není vhodný například u rajčat. Postřikem je sice možné rostliny do určité míry zalít, nejedná se ale o důkladnou zálivku a některé rostliny tak mohou trpět suchem.

Náhledové foto: Pixabay