Zajíci jako škůdci – poradíme, co udělat s okousanými stromky

Leckdy stačí málo a do naší zahrady se dostanou hosté, které bychom tu ani ve snu nečekali. Zvláště v podhorských oblastech s dlouhotrvající a vysokou sněhovou přikrývkou je velkým problémem okus divokou zvěří.

I malý zajíc dokáže na jabloních, hrušních a dalších ovocných dřevinách napáchat opravdu katastrofální škody. A co dělat, když se mu i přes veškerá bezpečnostní opatření něco podobného povedlo i na vaší zahradě?

Kdy se ještě vyplatí zachraňovat okousané stromky

Asi nejjednodušší situace nastává v případě, že se zvěř (třeba z důvodu aplikované ochrany kmínku a vysoké návěje sněhu) dostala pouze k horním větvím. Ty silně okousané odstraníme a rány po nich dobře zahladíme ostrým nožem. Na závěr vše ještě pro jistotu přetřeme štěpařským voskem (lze použít i stromový balzám nebo čistý latex). Kmínky takto ošetřených stromů ještě pokryjeme černou fólií nebo gumových ovazem ze staré pneumatiky.

Vše nemusí být ztraceno, ani pokud byl stromek ohlodán kolem dokola. Takové stromky často kácíme automaticky, a přitom je to mnohdy zbytečné. A čím se tedy řídit?

Jestliže se nad úrovní půdy nachází alespoň dvaceticentimetrová část kmínku, lze stromek v dubnu přeroubovat, případně přemostit (to se používá v případě, že je horní část naprosto zdravá a bez známek poškození. Přemostění je už pro laika příliš náročné, pokud tedy chceme stromky zachránit, svěříme je do rukou odborníků.

Bez přemostění se obejdeme v případě, že divoké zvěři „unikl“ minimálně pět centimetrů široký souvislý pruh kůry. V takovém případě všechny rány zahladíme a nakonec ošetříme vhodným balzámem.

Zda stromek přežil první dva roky nepoznáte

Zajímavé je, že i opravdu zdevastované stromy ještě vcelku bez potíží přežívají první rok a leckdy i ten druhý. Pokud tedy následujícího jara vykvetou, nemusí být bohužel ještě vyhráno. I tak se to však vyplatí zkusit. Zvlášť, pokud jste se pustili do pěstování polozapomenutých nebo jinak cenných odrůd.