Zabraňte šíření ptačích neštovic: Hygiena v krmítkách je důležitá

Možná jste na tuto nepříjemnou nemoc v přírodě už také narazili. Tzv. ptačí neštovice způsobují avipoxviry (Pox- viridae). Jejich projevem jsou nehezké kožní výrůstky, které se na ptačím těle šíří a opeřencům působí nemalé potíže.

Zpočátku viditelné nejsou, ale jak se zvětšují, zčervenají. I proto název ptačí neštovice. Z našich ptáků jimi trpí zejména sýkory koňadry (Parus major) a jejich příbuzní. A jedním z faktorů, který může přispět k šíření této nemoci, jsou právě krmítka.

Proč se o krmítka pravidelně starat?

Přiznejme si – jen málokdo z nás dělá něco podobného pravidelně. Ano, snažíme se, ale mnohdy se omezíme jen na dosypání dalších zrníček a nezbytnou údržbu zkrátka necháme „na jindy.“ Koneckonců, příroda si přece nějak poradí.

Ovšem znečištěná krmítka jsou pro přenos avipoxvirů jako stvořená. V létě se šíří zejména díky bodavému hmyzu nebo díky těsnému kontaktu mezi ptáky, v zimě jsou pak největším nebezpečím právě kontaminovaná krmítka.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Jak často a čím je třeba krmítka čistit?

Základem prevence je dosypávání jen takového množství krmiva, které se nestihne před konzumací zkazit. Před dosypáním nové směsi však pro jistotu vždy vnitřek krmítka pečlivě vymeťte.

Dvakrát nebo třikrát do měsíce si pak vezměte k ruce i horkou vodu a nechte poté vše dobře oschnout. Teprve potom zásobte ptáčky novou dávkou potravy. A chcete-li mít skutečnou jistotu, pak 1-2x do měsíce vyčistěte prostor pro krmení zředěným Savem, které následně opláchnete horkou vodou.

Největším rizikem bývají v tomto ohledu krmítka umístěná v parcích. Městské technické služby se o ně totiž starají jen málokdy. Chcete-li tedy ptáčkům ve svém okolí pomoci, nezapomínejte ani na ně. Můžete tak spoustu malých opeřenců ochránit od pořádné porce nepříjemností. A to za trochu té námahy přece stojí, nebo ne?

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com