Vzácná krása šupinovky tmavošupinné

Najít v lese vzácnější houbu je poměrně náročné a mnohým z nás se to v podstatě stane bezděky. V podstatě ani nevíme, oč se jedná. Typickým příkladem je šupinovka tmavošupinná. Ta vypadá doslova náramně. Když se navíc podaří najít takový trs jako nám, velké lesní potěšení je na světě. I proto se vyplatí tuto houbu popsat, podívat se na to, kde se vyskytuje a upozornit na případnou záměnu. O užitku psát nebudeme, kromě estetického dojmu fakticky žádný není. Je totiž nejedlá.

Pozoruhodný vzhled

Už z přiložených fotografií je patrné, že se jedná o hodně zajímavou houbu mající unikátní vzhled. Klobouky mají šířku pohybující se od 20 do 100 mm. Okraj klobouku na první pohled v mladším stavu plodnic připomíná kužel, později je už klobouk kompletně plochý. Jinak má tato houba typickou žlutohnědou barvu, která má až takřka oranžové odstíny. Šupinky na klobouku jsou sytě hnědé a jemně odstávají. Lupeny bývají zpočátku bělavější, nicméně postupně žloutnou a hnědnou. Třeň je charakteristicky válcovitý. Mladší plodnice mají ještě zbytečky vela. Jinak má houba světle hnědou dužninu. Takřka nevoní.

Šupinovka tmavošupinná

Od července až do listopadu

V lese neroste nijak hojně, najít ji je vcelku vzácné. Pokud se vám to ale podaří, může to být kdykoli od července až do listopadu. Nejčastěji se nachází na tlejícím dřevě listnatých stromů. Typickými hostiteli jsou hlavně buky, duby a lípy. Někdy může růst i na jehličnanech.

Možná záměna

Typické jsou pro tuto šupinovku hlavně tmavé šupiny na klobouku. Jinak si ji lze splést se šupinovkou zlatožlutou nebo šupinovkou slizkou. Jinak jedlá je šupinovka kostrbatá mající ale znatelně polokulovitý klobouk se zprohýbaným okrajem. Někdo si může splést tuto houbu i s václavkou, nicméně ty mají sytě žlutý prsten. Tvarově jsou také vcelku odlišné.

Václavky