Vyzkoušejte pěstování batátů

Batáty se v poslední době stále více dostávají na náš jídelníček a není se prakticky čemu divit. Připravovat je lze hned na několik způsobů. V současné době je nezbytné tyto plody povijnice batátové nakupovat, nicméně v létě si je můžete vypěstovat i na vlastní zahradě. Co pro to, aby vám vyrostly kvalitní hlízy, udělat? To vám prozradíme v následujících řádcích, kdy se budeme věnovat právě pěstování batátů. Nejprve si ale představíme samotnou rostlinu.

Do Evropy dorazily batáty dříve než brambory!

Původ má povijnice batátová latinsky označovaná jako Ipomoea batatas v tropech, konkrétně v oblasti Yucatánu. Do Evropy byly batáty převezené už v průběhu 16. století z ústí Orinoka z oblasti Orinoka. Brambory tedy batáty předběhly o nějakých 100 let. Nejprve se pochopitelně ujaly ve Španělsku, nicméně postupem času došlo k jejich rozšíření i do ostatních částí jižní Evropy. Dnes jsou batáty doménou i mnohých asijských lokalit a samozřejmě se pěstují také v Americe a Africe. Ceněné jsou batáty především pro své nutriční hodnoty. Obsahují celkem 70 % vody. Jinak je jejich součástí 26% sacharidů, 9 % pektinů, 3% vlákniny a 2 % bílkovin. Mimo jiné je jejich součástí také fosfor, vápník, draslík a vitamíny B1, B2, A a C.

Podmínky pro pěstování batátů

Batáty se umí přizpůsobit prakticky jakýmkoli podmínkám. Potřebují být vysazené ve slunečných polohách a půdní podklad by měl být hlinitopísčitý, optimální je, když bude půda bohatá na organické látky. Batáty se pěstují z hlíz, které zakoupíte, a to s vegetačními očky. Předklíčit mohou klidně v nádobě s vodou. Klíčení se řeší jednoduše. Do hlízy se zapíchají špejle či párátka a ponoří se do vody přibližně z jedné třetiny. Až na hlízách uvidíte kořínky, vkládají se přímo do půdy. Pěstování lze řešit ale klidně i bez předchozího předklíčení.

Jak na výsadbu hlíz

Hlízy by měly být vysazeny v hřebenech brázd. Vzdálenost je 50×40 cm. Předpěstované rostliny musí jít ven až tehdy, když nehrozí mrazíky. Samotné batáty bez naklíčení je třeba dát hlouběji do půdy a následně vzniknou hrůbky podobně, jako je tomu u brambor. Zavlažovat je zapotřebí zhruba šestkrát za vegetační období. Ke sklizni dochází až po uschnutí lodyh. Tradičně se tak činí na konci měsíce září. Hlízy se pak skladují na suchém místě s dostatečným přístupem vzduchu.