Vypěstujte si vlastní špenát: Nic složitého

Špenát je oblíbená plodina, kterou ale příliš lidí na své zahradě nepěstuje. Je to škoda, protože je možné jej pěstovat i v chladnějších podmínkách – klidně brzy na jaře nebo i na podzim. Špenát má podobné pěstitelské požadavky jako salát, avšak výživově je mnohem všestrannější. Můžete jej totiž jíst vařený i syrový, v lehkých i kaloricky náročnějších pokrmech. Oproti salátu má také mnohem více železa, vápníku a vitamínů A, B a C.

Kdy pěstovat špenát?

Vegetační období špenátu trvá obvykle šest týdnů. Pro správné klíčení by půda neměla být teplejší než 21 °C. Pokud se rozhodnete pěstovat příliš brzy na jaře nebo naopak na podzim, je třeba rostliny chránit v případě, že teplota půdy poklesne pod 5 °C. Klasický špenát není vhodný pro pěstování v průběhu léta, existují však kultivary, které známe jako letní špenát (například Malabar) a ty jsou vůči teplu odolnější.

Špenát: Foto Pixabay

Kam vysadit?

Pro špenát vyberte takové místo, kde se mu dostane plné slunce nebo kde je polostín. Dobře odvodněná půda je nutností. Asi týden před výsadbou je vhodné do půdy zapracovat kompost nebo dobře vyzrálý hnůj. Semínka si můžete předpěstovat vevnitř, i když pravdou je, že se to nedoporučuje, protože sazenice se obtížně transplantují. Semena zasévejte do hloubky 1 až 2 centimetry a jen lehce jej přikryjte zeminou.

Jak je to s hnojením?

Hnojení obvykle není potřeba, zavádí se až z důvodu pomalého růstu nebo jako doplněk, pokud je pH vaší půdy nedostatečné. Až semínka vyklíčí a dosáhnou velikosti asi 5 cm, vyjednoťte je, aby jednotlivé sazenice byly od sebe asi 7,5 až 10 centimetrů daleko. Kromě tohoto není nutná žadná další kultivace. Spíše naopak: kořeny jsou mělké a snadno se poškodí. Půdu můžete udržovat například vrstvou mulče. Pravidelně zalévejte. Špenát může tolerovat chlad – některé odrůdy jsou dokonce mrazuvzdorné, vydrží i teploty -9 °C.

Špenát: Náhledové foto Pixabay