Vše okolo vápnění

Využíváte doma na zahradě půdu opravdu intenzivně? Vlastníte pole, z něhož máte každým rokem solidní výnosy? Ať už je vaše situace jakákoli, vězte, že půda postupem času ztrácí potřebné látky. Stejně tak rostliny nemusí dobře vstřebávat živiny, jež jsou v půdním podkladu obsažené. Napomoci tomuto procesu přitom lze, a to vcelku jednoduchým způsobem. Výbornou volbou je dodávání vápníku. Právě vápněním jsme schopni pomoct ke skvělému zlepšení samotné struktury půdního podkladu. My se proto na vápnění podíváme mnohem podrobněji.

Proč by se mělo vápnit?

Protože jen tak dokážeme nahradit vyčerpaný vápník v zemině. Jednak se vylepší struktura půdy a jednak také budou rostliny lépe dostávat pro ně potřebné látky. Samozřejmě dochází díky tomuto procesu i k efektivní dezinfekci půdního podkladu. K největší únavě zeminy dochází ve sklenících, kde se vápní pravděpodobně nejčastěji. Jestliže využijeme dusíkaté vápno, zlikvidujeme i zárodky plevelných rostlin, případně původce houbovitých nákaz a vajíčka nakladená slimáky.

Jaká má být frekvence vápnění?

Míra vápníku v půdě se různí dle konkrétních rostlin a podmínek. Mnohdy jej vyplaví také větší množství vody. Tradičně se vápní jednou za 3 až 4 roky. Mnohem lepší je spíše vápnit častěji, ale po minimálních dávkách. Před vápněním se vyplatí zjistit složení půdy.

Kdy a čím by se mělo vápnit?

Standardně se vápní na podzim a v zimě. Někdy i časně zjara. V těžkých půdách se používá pálené vápno. Jinak by měl stačit vápenec. Mnohdy se využívá také popela z kamen, který taktéž obsahuje vápník. U košťálovin by se mělo vápnit zhruba 3 týdny před výsevem. To samé platí i pro skleník.

Kdy se nevápní?

Pokud je pH půdního podkladu vyšší než 7,2, pak rozhodně nevápněte. Stejně tak se vápno nedává k rostlinám, jež jsou kyselomilné. Určitě k vápnění nepřistupujte před začátkem pěstování jahod, hrachu, brambor, kukuřice či celeru. Společně s vápnem nelze používat chlévskou mrvu.