Vše o podzimním vápnění zahrady: Neřešte ho zároveň s hnojením chlévskou mrvou

Vápnění zahrady se řadí mezi tradiční činnosti, které patří nejenom k podzimu. Rostliny vápník jednoznačně potřebují. jejich pěstováním v konkrétní zemině a také vyplavováním vodou vápník z podkladu mizí. Proto je zapotřebí jeho množství doplňovat, a to ideálně v pravidelných intervalech. Při intenzivním pěstování zeleniny na konkrétním záhonu je třeba vápnit v horizontu nějakých 4 let. My se v následujících řádcích podíváme na dávky, jež by se měly při vápnění dodržovat a na to, kdy je zapotřebí vápnit a kdy naopak nikoli.Nezapomeneme ani na rozdíly mezi jednotlivými druhy vápna a důvod, proč nepoužívat zároveň na hnojení chlévskou mrvu.

V jakých dávkách se podklad vápní?

Tradičně se vápní buď mletým vápencem , nebo dusíkatým vápnem. Dávkování se různí dle konkrétního charakteru zeminy.

Vápenaté podloží –  0,5 – 1 kg mletého vápence (0,25 – 0,5 kg dusíkatého vápna) na cca 10 m2

Slabě kyselý podklad – 2 – 2 kg mletého vápence (0,5 – 1 kg dusíkatého vápna) na cca 10 m2

Kyselá zemina- 2 – 3 kg mletého vápence (1 – 1,5 kg dusíkatého vápna) na cca 10 m2

Jestliže podklad má pH převyšující 7,2 a je v něm obsažen uhličitan vápenatý, vápnění není zapotřebí.Přítomnost uhličitanu zjistíme octem, kdy kapka začne jemně bublat. pH je třeba změřit. Mnohem lepší je fundovaný agrochemický rozbor. Optimální je neutrální pH, při němž je podporována biologická aktivita. Záleží na rostlinách. Kanadské borůvky milují kyselé pH, mnohé aromatické bylinky zase alkalické. A jak je to s pH v zemině?

• silně alkalické: pH vyšší jak 7,7,
• alkalické: pH 7,3 – 7,7,
• neutrální: 6,6 až 7,2,
• slabě kyselé: 5,1 až 6,5,
• kyselé: 4,6 až 5,
• silně kyselé půdy do 4,4.

Míra náročnosti zeleniny na vápnění

Pozor je třeba dát na skutečnost, že většina zeleniny je na silnější vápnění hodně citlivá. I proto je lepší vápnit po 4 letech, ale v malých dávkách. Asi nejvyšší účinnosti dosahuje vápnění v případě různých košťálovin, jako jsou květák, kapusta, zelí nebo ředkvičky či kedlubny. Vápní se cca 2 až 3 týdny před výsadbou či výsevem. Některé druhy zeleniny vápnění nepotřebují. Jmenovat můžeme třeba rajčata, mrkev nebo salát. Jinak není od věci vápnit i kompost, jelikož se urychlí zrání. do značné míry eliminuje zápach.

Vápněná pole: Foto Pixabay

Rozdíl mezi dolomitickým a dusíkatým vápnem

Tento rozdíl se vyplatí znát. Dolomitické vápno se používá fakticky kdykoli v průběhu roku a dodává zemině hořčík a vápník. Zatímco dusíkaté vápno představuje směs vápna a dusíku. Řeší se při podzimní desinfekci, přidává se do kompostu a používá se na jaře cca 2 až 6 týdnů před výseve či výsadbou.

Pozor na chlévský hnůj

Jestliže použijete chlévský hnůj i s vápnem současně, dojde k tomu, že z vápna vyprchá dusík ve formě čpavku.

Náhledové foto: Pixabay