Vrba japonská: Pěstování a několik rad

Jestliže počátkem letního období na zahradě nepřehlédnete některou z rostlin, pak se bude s největší pravděpodobností jednat o vrbu japonskou. Právě ona totiž vytváří dokonalou iluzi krásně vykvetlého stromu. Za tímto optickým klamem stojí mladé lístky, které mají různé barvy. V podstatě přechází od zelené až po krémovou či narůžovělou. Spousta lidí vrbu japonskou má, anebo ji zná z jiných zahrádek. Jen to pojmenování této zajímavé dřeviny část chybí.

Vrba japonská, nebo celolistá?

Ve starší literatuře pojem vrba japonská fakticky nelze najít! Nejčastěji se setkáme s vrbou smuteční anebo klasickou. Mnohdy také lze narazit na pojem vrba pokroucená. Zapomenout nelze ani na termín vrba celolistá. Ano, právě ji dovezl na Evropy pěstitel z Nizozemí Harry van de Laar. Stalo se tak roku 1979 a zemí původu této vrby bylo Japonsko. I proto ostatně dostala přídomek japonská. Sehnat ji lze jak v podobě keře, tak i malého stromku. Druhá variante je mnohem oblíbenější, jen je zapotřebí se o ni starat a dvakrát do roka zastřihávat korunu.

Střih vrby v hlavní roli

Velmi důležitý je u vrby japonské první střih. Měl by být maximálně hluboký, a to až na 5 oček. Přistoupit k němu je nezbytné dříve, než dojde k vyrašení prvních lístků. Květy tohoto druhu vrby určitě nejsou nijak extra ozdobné a nevadí, když se jich tímto řezem prakticky zbavíme. Druhé zastřižení si už lze nechat na dobu kdykoli počas roku, když budete mít zrovna trochu času. po zastřižení se setkáte s novými růžovými výhony.

Další informace k pěstování vrby japonské

Velmi oblíbenou formou pěstování vrby japonské je na kmínku. Naše podnebí ji zcela jistě vyhovuje. Dokonce dokáže odolat i mrazu, a to až do -34 stupňů Celsia. Jen není možné zapomínat na to, že vrba potřebuje ke svému růstu velké penzum vody. Může růst klidně i v polostínu či na slunci, ale o její pravidelnou zálivku ji nemůžete připravit.

Náhledové foto: Pixabay