Vlaštovky a jiřičky hynou kvůli povodním ve velkém. Lidé jim často škodí nebo pomoc naopak přehánějí

Vlaštovky a jiřičky hynou kvůli povodním ve velkém. Lidé jim často škodí nebo pomoc naopak přehánějí. Vlaštovky a jiřičky jsou více než jen půvabní ptáci, kteří ohlašují příchod jara; jsou to letečtí akrobaté, kteří během své migrace překonávají tisíce kilometrů. Aktuálně však tito ptáci čelí velmi vážné hrozbě: povodním.

Vlaštovky a břehule kvůli nim hynou ve velkém množství, a přestože mnoho lidí chce pomoci, ne každý zná správný způsob, jak to udělat. Pravdou je, že nevhodný zásah může způsobit více škody než užitku.

Na krizi jsou zvyklé

Vlaštovky a jiřičky jsou závislé na létajícím hmyzu jako na hlavním zdroji potravy, který chytají ve vzduchu během svých působivých vzdušných manévrů. Silné deště a záplavy však narušují aktivitu hmyzu a zanechávají tyto ptáky bez potravy. Extrémní povětrnostní podmínky je navíc nutí hledat úkryt na neobvyklých místech, jako jsou okapy, okenní římsy nebo dokonce uvnitř budov. V takovém případě často působí letargicky nebo nehybně, což může v lidech vyvolat dojem, že jsou zranění nebo potřebují naléhavou pomoc.

Ovšem tito ptáci, jsou, pokud jde o šetření energií během náročných povětrnostních podmínek, opravdu chytří. Při povodních nebo náhlých ochlazeních se instinktivně shlukují na chráněných místech, například pod střešními převisy, na okenních římsách nebo dokonce uvnitř starých hnízd, kde je příznivější mikroklima. Můžete tak narazit na opravdu fascinující pohled: skupinku jiřiček, které jsou nafouklé a těsně přitisknuté k sobě a tvoří něco, co vypadá jako shluk opeřených koulí, z nichž vyčnívají pouze dlouhá křídla a ocasy.

Foto: Pixabay

Toto zvláštní chování je jejich tajnou zbraní pro přežití. Když totiž čelí nízkým teplotám a nedostatku potravy, potřebují ušetřit co nejvíce tělesného tepla a energie. Tím, že se shlukují k sobě, minimalizují tepelné ztráty a sdílejí tělesné teplo ve společné snaze zůstat naživu. V této pozici mohou zůstat po velmi dlouhý čas a trpělivě čekat na lepší počasí.

Důležité je nezasahovat

Jednou z nejdůležitějších věcí, kterou je třeba si uvědomit, když vidíte tyhle ptáky, jak se k sobě tisknou, je nerušit je. Jejich nehybnost je klíčovým mechanismem přežití, nikoliv známkou toho, že je třeba je „zachránit“. Jakékoli pokusy o jejich přemístění nebo nucení k letu jen plýtvají jejich drahocennými energetickými zásobami.

Zde je několik zásadních bodů, které je třeba mít na paměti:

Existují ovšem specifické situace, kdy je nutné zasáhnout. Pokud naleznete vlaštovku nebo jiřičku, která je sama, na zemi nebo na nízké větvi, je to znamení, že pták může mít potíže.

• Opatrně ho přeneste na teplé místo: Prioritou je ptáka zahřát.
• Kontaktujte profesionály, kteří jsou vybaveni pro správnou péči o tyto ptáky.
• Vyhněte se krmení, pokud to není nezbytně nutné: Pokud se do několika hodin nedostanete do záchranného centra, můžete zvážit krmení drobnými kousky nasekaných moučných červů (bez hlaviček). Buďte však opatrní, nesprávné krmení může způsobit více škody než užitku.

Zdroj: https://x.com/zzachranarka/status/1834994442127745139, https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/31274-kvuli-povodnim-ve-velkem-hynou-vlastovky-a-jiricky-teplo-a-sucho-hledaji-v-lidskych-pribytcich.html?

Náhledové foto: Pixabay