Tuto rostlinu neprávem opomíjíme, přitom je zdrojem hormonu blaženosti

O hormonu štěstí alias oxytocinu už jste určitě slyšeli. Ovšem ani zdaleka nejde o jedinou takovou látku, pozitivně působící v našem těle. Jeho méně známým bratříčkem (ovšem s velmi širokým spektrem účinků) je také anandamid, zvaný také hormon blaženosti.

V našem těle se váže na receptory CB1/CB2 a stará se o rovnováhu v mnoha oblastech. Podílí se například na správné koordinaci pohybů, urychluje uzdravování, potlačuje bolest, zlepšuje naši krátkodobou paměť a pozitivně ovlivňuje aktuální emoce a náladu. Vlastně nejde o žádnou novinku. Pokud se cítíme „v pohodě“, jde všechno tak nějak lépe. O tom není pochyb.

Hormon blaženosti velmi rychle degraduje

Anandamid se vytváří v mozku, a to navíc je v několika specifických oblastech. Rychle však ztrácí na účinnosti (dobrou náladu totiž nelze udržovat stále). Takže mnohdy je jeho potenciál vyplýtván ještě dříve, než vůbec ke zmíněným receptorům CB1/CB2 doputuje.

Foto: Pixabay

Naštěstí existují i jeho přírodní alternativy, na které náš organismus reaguje téměř stejně. Jednou z těch známějších je i CBD. Pochází z konopí (Cannabis sativa L.) a jde o nepsychoaktivní kanabinoid. Jinými slovy – jeho užívání vám žádné stavy omámení, halucinací apod. nepřinese.

Endokanabinoidní systém (ES) se nachází v celém těle

Není divu, že se mnohem častěji setkáte s označením endokanabinoidní systém (ES) a nikoli s konkrétními názvy receptorů CB1/CB2. A kde ho najdeme? Prakticky po celém těle – zejména v centrální nervové soustavě, v nejrůznějších vrstvách kůže nebo v tzv. periferních orgánech těla. Tady všude dokáže anandamid (případe CBD) na náš organismus působit pozitivně.

Jeho užívání je navíc zcela legální, což umožňuje sejmout z konopí onu nálepku „zakázaného ovoce.“ A to je rozhodně dobře.

Náhledové foto: Pixabay