Tradiční ředkvičky na zahradu patří

Ředkvička patří mezi většinou ryze jarní zeleninu, která je plná vitamínů. Jedná se o první rostliny, které z vaší zahrádky sklidíte a mnozí z nás se na ně skutečně těší. Jejich pěstování není nijak složité a lze jej shrnout do několika základních bodů. My se na něj budeme soustředit v následujících řádcích. Než se ale zaměříme na konkrétní pravidla, řekneme si o něco o této plodině z hlediska obsahu vitamínů a jiných lidskému tělu prospěšných látek.

Jarní vitamínová bomba

Pokud chcete mít hned na jaře dostatečné množství vitamínů ihned při ruce a z vlastní zahrádky, je pro vás ředkvička jasnou volbou. Její bulvy disponují zejména velkým množství vitamínů B a C. Organismus se právě díky nim dokáže bránit různým infekcím a chorobám, které mu mohou hrozit. Jinak získáme i kyselinu listovou a různé sirné silice, které působí pozitivně především v oblasti střev a mikroflóry, jež zde panuje. Na chrupavky a kosti má skvělý vliv draslík získaný třeba právě při konzumaci ředkviček.

Slunné stanoviště a spousty vody

Optimální je pro ředkvičky místo na zahradě, které je prosluněné. Výborná je středně těžká půda mající dostatečné množství potřebných živin. Na podzim není od věci dát na záhon chlévský hnůj, který celý růst podpoří, a to v maximálním možném měřítku. Před zasetím ale rozhodně nehnojte. Do plodů by se totiž mohly dostat látky lidskému zdraví nebezpečné. Jedná se především o dusík. Ostatně samotné ředkvičky by trpěly. Zálivku nepodceňujte, jelikož je jí podmíněn dostatečný růst.

Pěstování v truhlíku

Ředkvičky můžete s klidným srdcem dát i do květináče. Odmění se vám solidní úrodou. Rozhodně je ale nedávejte na jižní stranu s velkým množství světla a tepla. Mohly by se spíše vytáhnout nahoru a nejít do plodů, nevytvořily by se bulvy. Použití má ředkvička všestranné a jako základ pomazánky či v čerstvém stavu chutná vždycky.