Tradiční dožínkový věnec obsahoval třeba i kohouta

Slavnosti dožínek se v poslední době vracejí stále častěji. Zatímco někde jde o co nejpodrobnější rekonstrukce dávno zaznamenaných obyčejů, jinde se jedná spíše o „rádoby historické“ akce. Ovšem ne vše, co je jim v tomto ohledu vytýkáno, je pravda.

Tradice naší země jsou totiž velmi rozmanité a i když se nám nemusí líbit, zůstávají faktem. Pojďme se podívat na několik zajímavostí, které se dožínkových věnců týkají.

Věnec nemusí být vyroben jen ze zralého obilí

Je to tradice a vypadá to efektně – velké svazky zralých klasů plných zrna, které zdobí jen tu a tam nějaká ta polní bylinka. Ale nemusí tomu tak být vždy. V minulosti se k dekoraci používaly i klasy zelené – dříve utržené. Šlo o snahu poukázat na pestrost přírody.

I živá zvířata…

Možná vás občas zarazilo, že některé věnce mají podobu jakési „klece“, tedy spíše struktury, jež se skládá z několika silných svazků klasů (připevněných na skrytých větvích), jež se nahoře stékají do jakéhosi kuželu. Věřte nebo ne – klec to opravdu byla. A to třeba na kohouty, kachny nebo mladé husy. Měli zajistit statku prosperitu. Dnes už je prakticky neuvidíte, ochránci zvířat totiž k tomu mívají své námitky.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Nejenom obilí, ale i ovoce a zelenina

A věnce vůbec nemusí být vytvořeny jen ze zralých klasů žita, ovsa, pšenice či ječmene. Zdobit je mohou nejrůznějších letní plodiny – od jablek až po kořenovou zeleninu, ale také bylinky apod. Opět záleží na krajových zvyklostech. Leckde je tradicí použít opravdu vše, co se na polích a v jejich okolí nachází.

Co dělá ve věnci chléb?

Poukazuje na první letošní sklizeň zrn, z nichž již byla umleta mouka. Koneckonců – jiný do středu dožínkového věnce ani nepatří. Někdy ho zdobí křížek, jindy ne. Zpravidla však bývá na konci průvodu slavnostně zakrojen.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com