Tajemství pohádkové muchomůrky červené

Víte, kterou houbu mají houbaři rádi, i když ji nejčastěji nechají růst? Ano, hádáte správně, jedná se o muchomůrku červenou. Tato krásná pohádková houba s nádherným červeným kloboukem posetým bílými tečkami je doslova ozdobou lesa. Pokud se s ní potkáte, většinou si ji vyfotíte. Některé kusy vypadají vskutku skvostně. Jinak se ale jedná o houbu, která je opředena různými mýty a tajemstvími. Právě na ně se zaměříme v následujících řádcích.

Germánská mytologie

Už ve starobylé germánské mytologii najdeme zmínky o této mystické houbě. Hovoří se tady o takzvané slině Wotanova koně. Ta údajně ukápla všude tam, kde rostou právě muchomůrky červené. Mnohdy Germáni vyznávali takzvanou bílou bohyni, která s muchomůrkou červenou také souvisela. Ve středověku využívaly muchomůrku červenou mnohé čarodějnice jako houbu štěstí.

Foto: Pixabay

Sibiřské opojení muchomůrkou červenou

Pozoruhodné je využívání muchomůrky červené na Sibiři. V těchto oblastech není výskyt muchomůrky červení nijak extra hojný, a se používala naprosto originálně. Zdejší lidé zjistili, že halucinogenní látky se po požití odvaru vylučují močí. Tu si dokonce následně dávali do konzerv a následně si je brali na delší lovy. Dokonce ony konzervy nabízeli i pocestným. Zdejší šamani také běžně konzumovali sušené klobouky muchomůrek.

Foto: Pixabay

Efektivní mucholapka

Ostatně už samotný název muchomůrka naznačuje něco o tom, že houby by měly být noční můrou pro mouchy. Ve sladké vodě nebo mléce se namočily klobouky a mouchy si poté vychutnávaly onen opojný nektar. Pak byly pochopitelně omámené a následoval jejich konec.

Foto: Pixabay

Oslavy na Kamčatce a omámení sobi

Na takové Kamčatce se v 19. a 20. století neobešla prakticky žádná významnější slavnost. Jinak se houba nevyhnula ani sobům. Ti ji vyhledávali a pojídali. Nakonec jen otupěle zírali před sebe a pak upadli do velmi hlubokého spánku. Co se týká samotné otravy u nás, tak nelze počítat s tím, že houby budou mít takový obsah omamných látek jako na Sibiři. Otravy nejsou smrtelné, nicméně vedou často k úporným bolestem břicha.

Náhledové foto: Pixabay