Tajemní členovci pod kameny: Přátelé zahrady, kteří mohou i škodit

Když na zahradě zvednete ze země kámen, dlažební kostku, dřevo nebo cokoli jiného, co leželo dlouho na stejném místě, nesetkáte se s žádným velkým překvapením. Mimo tradičních žížal a jiných živočichů tady jistě budou také stínky. Tito relativně drobní živočichové nepředstavují pro člověka žádné nebezpečí, navíc se rychle uklidí do děr. Na zahradě naopak dokážou odvést kus práce. V interiéru tomu už bývá trochu jinak. Pojďme se na ně tedy podívat trochu podrobněji.

Šedé placky s článkovitým krunýřem

Stínky označované též jako Porcellio se řadí mezi členovce a patří do řádu stejnonožců. Typické je pro ně sytě šedé a černošedé placaté tělo, jehož délka se pohybuje kolem 1,5 cm. Tvoří ho článkovitý krunýř mající 9 článků. Právě z něj vyrůstá celkem 7 párů končetin a tykadel. Zadeček se sestává ze 6 článků. Povrch těla stínky bývá hladký, případně je jen velmi jemně zrnitý.

Stínky: Foto commons.wikimedia.org

Když je cítit čpavek

Stínky žijí v poměrně vlhkém prostředí, což jim nevadí, jelikož dýchají prostřednictvím žaberních destiček ukrytých ze spodní strany zadečku. Vylučují odpadní dusíkaté látky mající podobu čpavku. Tradiční zápach je tedy logický. Jinak stínky žijí za tmy, jsou světloplaché. Někdy se objevují se svinkami. U nás žije nejčastěji stínka obecná Porcellio scaber, setkat se lze ale i s druhy Porcellio dilalatus a Porcellio laevis.   

Stínka obecná: Foto commons.wikimedia.org

Dospějí cca po měsíci

Zajímavé je také rozmnožování stínek. Samice dokáže naklást jednou až dvakrát ročně okolo 50 vajíček. Nosí je ze spodní části těla. Vylíhnou se bíložlutá mláďata a ihned poté se schovají do půdy. Něco málo více než po měsíci se z nich stávají dospělí jedinci. Žijí zhruba 2 roky.   

Stínka obecná: Foto commons.wikimedia.org

Nepohrnou i výkaly

Stínky se tradičně živí rostlinnými materiály. Dát si ale mohou také klidně i výkaly. Mění krunýř, a tak se často živí i zbytky omítky i zdiva. Tyto látky potřebují ke vzniku krunýře nového. I proto by se neměly dostat do interiéru. Prostory je třeba pravidelně sušit a samozřejmě utěsnit. Praskliny ve zdech je lákají. Jinak mohou být také přenašeči různých onemocnění či plísní. V případě potřeby se likvidují postřikem, nebo dýmovnicí proti hmyzu.

Stínka obecná: Náhledové foto commons.wikimedia.org