Symbolika vlčího máku – s příchodem listopadu vnímáme tuto půvabnou květinu docela jinak

Kdybychom nahlédli do knih staročeské květomluvy, vyjímal by se tu mák hned na několika místech. V poslední době si však získává oblibu i jako symbol války resp. padlých vojáků. Pojďme se společně podívat na to, jak se symbolika máku v průběhu času měnila.

Mák vlčí (Papaver rhoeas) byl ještě donedávna poměrně běžnou součástí naší přírody. Společně s modrými chrpami se vyjímal v obilných polích i na osluněných mezích. Dnes však díky použití chemie jeho zářivě červených hlaviček ubývá. Jeho renesance však naštěstí přišla z docela jiného směru, než jaký bychom nejspíš čekali.

Na skok do staročeských herbářů

Říkalo se mu také ohníček, červánčí, pleskánek nebo Maková panenka. A byl-li součástí kytice, vyjadřoval obvykle úctu, radost a útěchu. Ovšem rozlišoval se i podrobněji.

• Mák vlčí (Papaver rhoeas) měl přinášet svou červenou barvou štěstí a slávu.
• Mák setý (Papaver somniferum) mohl symbolizovat sny a představivost (bílý květ) nebo fantazii (fialový).
• A žluté květy máku (například Mák lysý alias Papaver nudicaule) se pak staral výhradně o úspěch.

Zdroj obrázku: commons.wikimedia.org

Červený mák a flanderská pole

11. listopadu, kdy se slaví zejména ve Francii a Anglii (ovšem řadu let už i u nás) Den vzpomínek (Remembrance Day) a to jako památka válečných veteránů. U nás se pak připomíná pod označením Den válečných veteránů (zoficiálněn byl v roce 2004).

A právě při této příležitosti zaplňují ulice v hojném počtu právě vlčí máky. A čemu za to vděčíme? Jedné nenápadné básni s názvem Na flanderských polích. Napsal ji kanadský chirurg John McCrae poblíž Ypres v roce 1915.

Ve Flandrech rozkvétají máky, tam, kde řad hrobů křivolaký nás hlídá… těmito slovy začíná tato báseň (básnický překlad Petr Jan Vinš). Dnes si v tento den připomínáme nejenom padlé hrdiny první světové války, ale také všechny hrdiny ostatních válečných konfliktů.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com