Svítící houby: Krása, již se vyplatí spatřit

Procházka lesem za soumraku může být bezesporu zajímavá. Ne pokaždé se člověku poštěstí, že má dostatek času, venku je příjemně a on se může jak tak projít. Když se navíc v dálce zjeví ono pověstné světélko, určitě to každého zahřeje na duši. Ne, pokaždé se nemusí jednat o světlušky, ale o houby. Ano, dokonce i ty patří mezi organismy schopné luminiscence.   

Co může za luminiscenci?

Jak je vlastně vůbec možné, že některé houby dokážou světélkovat? V bioluminiscenčních organismech se nacházejí dvě látky, jež za světélkování mohou. Jedná se o luciferin a luciferázu. Luciferin díky kyslíku oxiduje na oxyluciferin. Molekula luciferinu se dostává do takzvaného excitovaného stavu, tím pádem začne vydávat světlo. Luciferáza funguje jako katalyzátor. Samotný luciferin si jsou schopny bioluminiscenční organismy schopny vyrobit samotné, případně jej přijmou ve formě potravy.

Foto: Pixabay

Světélkující václavka

U nás dokáže světélkovat třeba václavka obecná označovaná latinsky jako Armillaria mellea. Její vlákna dokážou produkovat prostřednictvím enzymů nazelenalé světlo. Podobné světlo vydávají třeba světlušky. Existuje ale i spousta jiných hub, které umí světélkovat.

Foto: Pixabay

Luminiscence si všiml už Aristoteles

U světélkování organismů se vědělo už ve starověku. Jako první se ptal na příčinu luminiscence slavný filosof Aristoteles. Jinak je třeba také poznačit, že z celkového množství více než 100 000 druhů světélkuje cca 71.

Houby zřejmě svou září lákají noční hmyz

Vědci zkoumali zajímavý brazilský druh hub Neonothopanus gardneri, který je příbuzný špičkám. Světélkování špiček se podle nich něčím řídilo, nesvětélkují jen tak, že by se jim zrovna chtělo. V přírodě se neděje téměř nic bez jakékoli příčiny. Houby podle vědeckých závěrů vábí noční hmyz. Ten pomáhá roznášet spóry hub a pomáhá tak jejich rozmnožování.   

Náhledové foto: Pixabay