Štědrý večer očima našich předků. Co jedli a jiné obyčeje – v záloze měli i pár překvapení

Štědrý večer tráví každá generace trochu jinak a nostalgické vzpomínky na dětství jsou často zábavou pro naše potomky a prapotomky. Nejvíc jsem se asi pobavila, když se mě můj malý vnouček ve školkovém věku zeptal: „Babi, a kolik ti bylo, když jsi dostala mobil?“

Sám už byl hrdým uživatelem starého modelu po mamince, na kterém si pouštěl dětské písničky a hry. Vůbec nemohl pochopit, že za nás mobily nebyly: „A babi, co jste dělali?“ I když jeho rodiče striktně omezovali hodiny, které děti trávily s elektronikou, stejně si nedovedl představit, že by si alespoň jednou za den nepohrál s mobilem nebo počítačem.

Zpátky v čase

Vraťme se teď, ale, milí čtenáři, do doby dávno minulé, kterou žádný z nás nepamatuje. Do časů, kdy vánoční stromeček nezdobil každé obydlí a když, tak zavěšený od stropu špičkou dolů a ozdobený jen panenskými jablíčky, křížalami a papírovými nebo slaměnými ozdobami. Kdy smažený kapr s bramborovým salátem nekraloval na žádném štědrovečerním menu, ať to bylo na zámku nebo v chudé chalupě. Vánoční svátky byly mnohem skromnější, ale atmosféra kolem nich posvátná a magická. Vánoční dárky se nedávaly zprvu žádné, později je dostávaly děti v bohatších rodinách a pak chudé děti v rámci charity.

Foto: Pixabay

Štědrovečerní večeře

Od dob křesťanství drželi lidé půst počínaje první adventní nedělí, který vyvrcholil na Štědrý den, kdy se nesmělo jíst nic až do večeře. Ta měla většinou devatero chodů, devítka se považovala za magické číslo. Pokrmy měly zajistit hojnost a prosperitu, jejich složení se ale lišilo podle oblastí a možností hospodáře. Jídla byla většinou prostá, ze surovin, které se v hospodářství pěstovaly.

Vyšla první hvězda

Ke stolu se smělo zasednout, když se na obloze rozzářila první hvězdička Začínalo se kouskem chleba s medem, někde ho nahrazovala oplatka, v jiné verzi se šípky nebo česnekem a bylinkami. Dalšími chody byly luštěninové polévky. Luštěniny mají totiž moc nabývat a tak přinášejí do domu dostatek peněz. Dále to byly různé obilné kaše, jako jáhelná nebo krupicová.

Černý kuba a kapr na černo

Hlavním jídlem býval houbový kuba, směs hub a krup zapečených s česnekem a kořením. Česnek zažehnal zlé duchy a nemoci. V některých obdobích se podávaly také ryby, ale ne smažené. Většinou kapr na černo, s perníkovou omáčkou, zkrátka ryby se dělaly nasladko. Kapr se salátem se začal na štědrovečerním stole objevovat až v polovině 19. století. Dalším častým chodem bývala takzvaná muzika, což bylo rozvařené sušené ovoce. Podávalo se většinou spolu s vánočkou, která symbolizovala Ježíška v povijanu – musela být samozřejmě upletená z devíti pramenů (což sahalo ještě k pohanským rituálům). Mezi chody se počítaly také ořechy, jablka i káva.

A co po večeři

Následovaly různé štědrovečerní zvyky a tradice: Rozkrajovala se jablíčka napříč, hrály se různé hry s ořechy, lilo se olovo, svobodná děvčata házela střevícem. To všechny až do doby, kdy byl čas jít na tradiční půlnoční mši. Televize totiž nebyla a možná to byla i větší zábava, co říkáte? A jaké štědrovečerní zvyky dodržujete na tento významný den vy?

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C4%9Bdr%C3%BD_den, https://www.vanocnisen.cz/tradice-zvyky-stedry-den/#Co_se_nesmi_delat_na_Stedry_den, https://www.toprecepty.cz/clanky/4214-jak-prostrit-stedrovecerni-stul-podle-starych-zvyku-pecen-chleba-patri-do-rohu-supina-pod-talir-a-pokrmy-na-stul-vsechny-soucasne/

Náhledové foto: Pixabay