Špirlice: masožravky, které nejsou až tak náročné na pěstování

Obecně se má za to, že masožravky je velice těžké pěstovat. Ne ale všechny. Například špirlice potřebují splnit jen několik málo podmínek k tomu, aby se jim dařílo. A když jim dopřejete vše, co potřebují, můžete se těšit nádherným rostlinám. Masožravé rostliny jsou jedny z nejkrásnějších a nejzajímavějších rostlin vůbec. Každá z nich svou kořist chytá trochu jiným způsobem – a každý z těchto způsobů nás udivuje.

Špirlice (Sarracenia)

Tato masožravka patří do čeledi špirlicovitých. Původem pochází z východních pobřežních částí Severní Ameriky. V přírodě je můžeme najít tam, kde je vlhko (bažiny, rašeliniště či mokré louky) a kyselá půda. Tyto víceleté rostliny mohou dorůst do výšky až jednoho metru. Poznáte je podle typických listů, které tvoří jakési trubice otočené vzhůru. Každý druh špirlice může mít jinou barvu těchto listů. Špirlice produkují květy, které mohou mít průměr od tří do osmi centimetrů. Ty mají různé barvy (opět záleží na tom, o jaký druhy špirlice se jedná).

Špirlice: Zdroj obrázku Pixabay.com

Trubice jsou důmyslnou pastí

A právě tyto trubice vytvořené s listí jsou pastí, díky které rostlina loví hmyz. Na okraji této trubice se totiž nachází nektar, kterému hmyz nemůže odolat. Jakmile se ale hmyz rozhodne přistát, na nektaru uklouzne a spadne dovnitř trubice. Zde už se nachází chloupky, které směřují dolů – takže zatímco spadnout do nich bylo velice snadné, vylétnout je nemožné. Takto lapený hmyz je pak rostlinou strávem díky bakteriím a enzymům.

Základní podmínky pro růst

• Kyselá půda s minimálním množstvím živin.
• Přímé sluneční záření.
• Střídání teplého léta a chladné zimy.

Půda

Půda by neměla být bohatá na živiny. Ty totiž rostlina získává z polapeného hmyzu. Pokud si myslíte, že byste rostlinu ošidili tím, že jí nedopřejete hmyz a místo toho jí dáte výživnou půdu, máte problém. Kořenový systém rostliny totiž není uzpůsoben na to, aby si bral potřebné živiny z půdy. Jako vhodný substrát se proto jeví směs hrubé vláknité rašeliny, perlitu a zahradnického písku (v poměru 2:1:1).

Sluneční záření

Právě na množství slunečního záření je závislé zbarvení špirlic. Čím více světla, tím barevnější budou i listy. Pokud bude mít rostlina dostatek světla, budou mít listy načervenalou barvu. Nedostatek světla vede k dlouhým, ale velice slabým listům. Přes léto můžete špirlici vystavit přímému slunečnímu světlu venku. Avšak pozor, důležitá je také vlhkost vzduchu, která by měla být 40 až 50 %.

Střídání léta a zimy

V létě dopřejte rostlinám teplotu od 20 do 30 °C. V zimě nastává období odpočinku, které by mělo trvat aspoň tři měsíce. V průběhu zimního odpočinku by se teplota měla pohybovat v rozmezí od 5 do 7 °C (takovým místem může být například vaše lednice). Předtím, než špirlice do lednice dáte je potřeba nechat vyschnout substrát. Poté, co je z lednice vyjmete, se brzy dočkáte květů.

Důležitá zálivka

Špirlice jsou zvyklé žít ve vlhkém prostředí. Proto není na škodu udržovat v květináčích stabilně dva až tři centimetry stojaté vody. K zalévání je potřebná dešťová voda – ta z vodovodu je pro ně toxická. Přes léto nenechte své rostlinky vyschnout.

Špirlice: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com