Špičky travní už jsou venku, využít je lze nejen na polévku

Možná nepatříte mezi houbaře, nicméně v momentu, kdy na zahradě objevíte moře malých kloboučků, neodoláte. Tedy alespoň v případě špičky travní byste skutečně neměli. Tato zdánlivě titěrná houbička určitě stojí za to. Čím se vyznačuje? Kde roste? Je možné ji s nějakou jinou houbou jednoduše zaměnit? Jaké je její využití? Nepřestávejte číst, na všechny tyto otázky odpovíme v následujících řádcích.

Malé houbičky rostoucí v hejnech

Špička travní neboli špička polní či obecná je typická svým minimalistickým vzhledem. Průměr jejího klobouku se pohybuje od 15 do 50 mm. Tvar má podobný jako kužel, případně bývá polokulovitý. V pozdějších fázích je klobouk spíše plochý a vyklenutý. Barvu má špička obecná typickou okrovou, do jisté míry se odstín podobá žemli. Lupeny jsou poměrně řídká a docela tlusté. Barevně jsou bílé či jemně krémové. Třeň má tloušťku od 2,5 do 6 mm. Je sice pružný, ale celku tuhý. Barvu má nahnědlou. A vůně? Lehce mandlová.

Možnost záměny? Spíše ne!

Zaměnit si špičku obecnou s nějakou jinou houbou je prakticky nemožné. Někde se uvádí, že je podobná jedovaté vláknici Patouillardově. Ta má ale mnohem silnější třeň a také mnohem hustější stavbu lupenů.

Na polích, lukách i zahradách

Najít špičku travní není nijak zvláště náročné. Roste fakticky všude. Obývá trávníky v sadech, zahradách, na okrajích lesů. Tam se ale hůře ve vysoké trávě hledá. Někdy ji lze najít i ve smrčinách. Tvoří takzvané čarodějné kruhy.

Jak ji využít?

Především do polévek. Prostě posbíráte klobouky a máte skvělou přísadu. Třeň nebrat, jsou příliš tuhé. Není nic jednoduššího, polévka se vaří podobně jako zeleninový vývar. Špičky se osmahnout spolu s cibulí i mrkví a zalijí vývarem. Nakonec rozetřete česnek, přidáte vejce a sůl. Jinak se špičky hodí i pod maso, případně na smaženici. Musíte jich mít ale hodně.