Špička obecná jako zabiják much, ale skvělý společník

Léto už by se pomalu mělo rozjíždět, nicméně kýžené dny s vysokou teplotou jsou aktuálně ještě v nedohlednu. O to víc ale prší, a tak se objevují mnohé zajímavé houby. Jakýmsi tradičním zástupcem je bezesporu špička polní označovaná latinsky jako Marasmius oreades. Právě ona vyrůstá především na zahradách v trávě, a to v nemalém množství. Typická jsou doslova kola těchto malých houbiček. Špička polní bývá také označována jako špička travní, což je logické vzhledem k tomu, že ji najdeme hodně právě v trávníku. Jinak ji najdeme také na březích rybníků, mezích a mnohde jinde.

Jak vypadá špička obecná?

Vyznačuje se kloboukem, který má v průměru 1,5 až 5 cm. Je hladký a v případě vlhkosti poměrně lesklý. Jeho barva je okrová až světle hnědá. Zpočátku je klobouk kuželovitý později spíše plochý až vyklenutý.Typický je také malým středovým hrbolkem. Okraj klobouku je vcelku ostrý, v pozdějších fázích vroubkovaný. Co se týká lupenů, ty jsou řidší, nicméně tlusté a nerovnoměrně rozvržené. Třeň bývá vysoký 2 až 10 cm, jeho tloušťka činí 0,2 až 0,6 cm. Je pružný, tuhý a válcovitý. Dužnina této houby je bělavá či světle nahnědlá.     Špička obecná: Foto Radek Štěpán

Kdy špička obecná roste?

Tradičně od května do října. Nejčastěji se vyskytuje na trávnících buď v sadech, nebo na zahradách či v parcích. Výjimkou nejsou ani prosvětlené listnaté lesy. Jinak dokáže vyrůst také v serpentinových částech skalních stepí. Výborně se jí daří i na pastvinách a na loukách. Jinak jde o tradiční houby. Vždyť kruhy u Stonehenge jsou starší než 300 let.

S čím si lze špičku obecnou splést?

Špičku obecnou si lze splést hned s několika houbami. Jednat se může o špičku chlumní mající hustší poměrně tenké lupeny. Typický je u ní také rourkovitý třeň. Je jedlá. Nepříjemnější je špička kožová, která má černý třeň a není jedlá. Jinak bývá s hustějšími lupeny spletena se špičkou obecnou penízovka dubová. Má typickou kořeněnou vůni a je jedlá. Podobná je i špička Wynneova. Má ovšem fialový odstín a takřka černý třeň. je také jedlá.

Špička kožová: Foto commons.wikimedia.org 

Penízovka dubová: Foto commons.wikimedia.org

Špička Wynneova: Foto commons.wikimedia.org

Produkce kyanovodíku

Typické je rozmnožování špiček prostřednictvím bipolárního mechanismu. špička obecná rozkládá humus a produkuje menší množství kyanovodíku. Díky němu tak zamezí výskytu dalších druhů. Jestliže se s plodnicemi uzavře moucha v nějakém prostoru, dokáže ji to usmrtit. Kyanovodík samozřejmě zmizí tepelnou úpravou.

Špička obecná: Foto Radek Štěpán

Ideální do polévky

Jinak se využívají především kloboučky, třeně jsou tuhé. Pozoruhodný je i fakt, že uschlé plodnice po namočení do vody opět ožívají. Skvělé jsou kloboučky špiček obecných hlavně v polévkách.

Špička obecná: Náhledové foto Radek Štěpán