Spí i bdí: Biorytmus rostlin se podobá lidskému

Tělesné hodiny u rostlin? Zajímavá věc. Nový výzkum zjistil, že mají podobné varianty tělesných hodin jako lidé. Biorytmus se u rostlin zkrátka nápadně podobá tomu našemu. Znáte nějaké lidi, kteří jsou ranními ptáčaty nebo naopak nočními sovami? Zcela jistě ano, a tak není od věci podívat se na podobné záležitosti také u rostlin. Co tedy bylo předmětem onoho výzkumu a k čemu by vlastně měl sloužit?

Geny řídící cirkadiánní rytmus

Předmětem zmiňovaného výzkumu se stal řídící cirkadiánní rytmus rostlin. Právě jeho výsledky by mohly pomoct farmářům a pěstitelům. Jak? Vcelku jednoduše, a to s výběrem místa vhodného pro pěstování konkrétních rostlin. Samozřejmě by došlo k markantnímu zvýšení produkce. Rostliny by se také mnohem lépe dokázaly přizpůsobit klimatickým změnám. Dařilo by se jim tedy v místech, jež se rostlinám byla šitá na míru.

Buk: Zdroj obrázku Pixabay.com

Kolísání aktivity a bdělosti

Přesně to stanovuje řídící cirkadiánní rytmus. Jedná se v podstatě o bilogický rytmus, který se vyznačuje periodou 20 až 28 hodin. Právě on dokáže stanovit kolísání mezi aktivity, a naopak bdělosti v určité době. Ta většinou odpovídá jednomu dni. Jde fakticky o jakýsi systém, který umí řídit organismus ve dne a v noci. Ráno ho probudí a večer uspává.

Co všechno biorytmus reguluje?

Spousty procesů. mimo jiné například přípravu fotosyntézy v době úsvitu nebo regulování kvetení a mnohé jiné. Takovéto rytmické vzorce se liší především podle konkrétní polohy dané lokality. Samozřejmě se také odvíjí od ročních období, klimatu, nadmořské výšky a podobně. Vnitřní hodiny je možné dokonale modifikovat tak, aby odpovídaly daným podmínkám.

Kopřivy: Zdroj obrázku Pixabay.com

Huseníček rolní

Vědci pracující ve výzkumných střediscích v Norwichi se snažili pochopit, kolik existuje přirozených cirkadiánních variací. Právě to může pomoct k vyšlechtění těch správných rostlin do konkrétních zón. Pro průzkum genetické základny diferencí se vědci soustředili na plevel huseníček rolní označovaný latinsky jako Arabidopsis thaliana. Vnitřní hodiny rostlin mohou přinést výhodu oproti ostatním. Stejně tak mohou ochránit před různými patogeny a škůdci.

Huseníček rolní: Zdroj obrázku Commons.wikimedia.org

Švédsko jako země s velkými rozdíly

Pokus se odehrál ve Švédsku. proč právě v této zemi?  Protože jde o zemi, kde se setkáváme s extrémními rozdíly v délce působení denního světla. Při pochopení genetiky dojde k pěstování rostlin, které se dokonale přizpůsobí tamním podmínkám. Tým sledoval celkem 191 druhů huseníčku. Nakonec se zjistilo, že mezi rostlinami, které vstávají brzy ráno a naopak těmi, jež jsou spíše sovy, bylo až 10 hodin rozdílu. V podstatě lze jev nazvat jako směnný provoz. Nejen lidé, ale i rostliny mají tedy biorytmus. Holt každému se chce vstávat jindy a jít spát v odlišnou dobu.

Struktura listu: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com