Sklizeň rakytníku: Jak na jeho efektivní uchování?

Zatímco pěstování rakytníku řešetlákového není komplikované, o sklizni rakytníku, se to už úplně číst nedá. Rakytník má totiž drobné plody s krátkými stopkami. Někteří doporučují sklízet plody rakytníku, až jsou přemrzlé, a to setřásáním do nádob. U nás však takové mrazy nebývají a peckovičky díky vysokému obsahu oleje zůstávají i tak stále měkké. Nezbývá než se obrnit trpělivostí a rakytník sklízet ručně. Potom, co se vám podaří rakytník sklidit, nastává ta příjemnější část, a to jeho zpracování a uchování. V jaké formě, to je na vás. My však pro vás máme 3 tipy, jak rakytník po sklizni uchovat co nejefektivněji.

Rakytníkový olej

Prvním tipem je výroba rakytníkového oleje k mazání. Z čerstvého rakytníku je olej samozřejmě lepší než z toho usušeného, takže ihned po sklizni rakytníku můžete olej začít vyrábět. Nejdříve rozdrtíme plody a dáme do sklenice. Sklenici zalijeme olivovým, slunečnicovým či řepkovým olejem tak, aby byl celý rakytník pod hladinou oleje. Jaký olej použijete, je na vás, ale jelikož se olejem budete později mazat, zdá se být nejvhodnější řepkový nebo slunečnicový. Necháme luhovat. Při letních teplotách bude stačit luhovat rakytník v oleji tři týdny na okně, kde svítí slunce. Po třech týdnech scedíme a dáme na tmavé místo k použití. Pokud budete olej vyrábět mimo letní čas a teploty, bude výroba trochu náročnější.  Postup je podobný, akorát rozdrcené plody, které zalijeme olejem, budeme zahřívat na mírném ohni ve vodní lázni, a to po dobu 8 až 10 hodin. Po 3 dny, což už je náročné i na čas. Vodní lázeň vytvoříme tak, že do většího hrnku vložíme hrnek menší s rakytníkem a olejem. A abychom splnili všechna kritéria léčivosti, teplota při zpracování by neměla přesáhnout 50 °C.

Rakytníkový sirup

Dalším tipem, jak po sklizni rakytník uchovat, je vyrobit z něj sirup. Rakytníkový sirup lze získat jednoduše odšťavněním. Nasypeme do přístroje na odšťavnění ovoce. Čistou šťávu poté podle chuti osladíme, přelijeme do sklenic a zavíčkujeme. Sklenice pasterizujeme a nakonec uskladníme v tmavé a chladné místnosti. Většina lidí sirupy uchovává v lahvích, ale u rakytníku by to nebylo moc praktické, protože rosolovatí a později by mohl být problém z rozléváním. Přece jen ze sklenice ho dostaneme snadněji. Sirup lze také vyrobit i bez odšťavňovače.  Plody promícháme z krupicovým cukrem, kdy na jeden kilogram plodů spotřebujeme 60 dkg cukru. Necháme na 12 hodin odstát a poté povaříme. Šťávu přelijeme do sklenic, zavíčkujeme, zavaříme a uskladníme do chladu.

Mražený rakytník

Třetí a poslední tip je po sklizni rakytníku asi nejjednodušší, tedy mražený rakytník.  Před tím, než budete rakytník zamrazovat, je třeba ho dostatečně umýt a usušit. Osušené plody vložíme do polyethylenových sáčků a necháme zamrazit na -18 °C.  Takto zmražený rakytník pak můžeme využívat celoročně do nejrůznějších šťáv nebo do jiných pokrmů, marmelád a džemů.  Na rozdíl od tepelně zpracovaného či sušeného rakytníku si ten mražený uchová nejvíce tělu užitečných látek. Rakytník obsahuje vysoký obsah vitamínu C, B, A, železo, draslík, minerály, stopové prvky a další prospěšné látky.  Využívá se pro prevenci i při léčbě mnoha onemocnění a pozitivně ovlivňuje centrální nervovou soustavu nebo vykazuje protinádorovou aktivitu.