Sklizeň nakládaček: Ráno moudřejší večera

Zavařování okurek je prakticky v plném proudu, a tak není od věci zaměřit se na okurky nakladačky. Právě na jejich sklizeň se ostatně každým rokem nesmírně těšíme, abychom si mohli vytvořit zásobu zavařených okurek, které budeme především v chladných zimních dnech chroupat. My se v následujících řádcích nebudeme věnovat zavařování, ale původu nakladaček, době i způsobu sklizně a v neposlední řadě se zaměříme i na některé velmi oblíbené odrůdy.

Původ v dálném Íránu

Ač je to možná k nevíře, nakládačky pochází ze západního vývojového centra nacházejícího se v Íránu. Jedná se v podstatě o kratičké, leč silné a vcelku pichlavé plody, které jsou optimální k nakládání. Přímá konzumace těchto okurek je, co si budeme povídat, nic moc. Pěstují se tradičně venku, optimální na nějaké síti tak, abychom plody nesklízeli přímo ze země, kde mohou relativně rychle podléhat zkáze.

Foto: Pixabay

Ideální je ranní sběr

Jestliže je to možné, pokuste se nakladačky sbírat v ranních hodinách. Slunce totiž ještě nedokáže vystoupat na obloze nahoru a nepálí tak silně. Okurky nejsou zahřáté, tím pádem jsou tvrdší a samozřejmě delší dobu vydrží. Mnohdy se především na trzích setkáme s tím, že kvalita okurek je co do tvrdosti minimální.

Pravidelné intervaly sběru

Jsou samozřejmostí. Jestliže máte rádi okurky dlouhé okolo 5 cm, určitě je zapotřebí věnovat se sběru každé 2 až 3 dny. Při větší délce je můžete nechat růst klidně o něco málo delší dobu. Větší okurky jsou vynikající na kvašáky.

Foto: Pixabay

Jaké jsou nejznámější odrůdy nakládaček?

U nás je jich celkem 34. Vybírat si lze tedy z poměrně solidního množství nejrůznějších kultivarů. Jen pro zajímavost uvedeme některé nejznámější. Jsou jimi odrůdy Blanka, Admira, Alena nebo Nora, Dana či Hana. Ať už zvolíte jakékoli, rozhodně neuděláte krok špatným směrem.

Náhledové foto: Pixabay