Rýt, či nerýt? Názory se různí…

Těšíte se na to, až se před zimou naposledy rozloučíte se svým záhonem prostřednictvím jeho zrytí? Nejspíše tak polovičně. Na jednu stranu chcete být na čerstvém vzduchu a na stranu druhou se asi příliš netěšíte na fyzickou námahu. Že rytí není nezbytností? Vždyť na skoro každé zahradě jsou patrná precizně porytá políčka připravená na mrazy a sníh! Ne, rýt se podle mnohých skutečně nezbytně nemusí. Podívejme se tedy na důvody pro a proti rytí půdy.

Proč se tradičně ryjí záhony?

Důvodů bychom samozřejmě našli hned několik. Tím tradičním by bezesporu bylo pořádné provzdušnění a prokypření půdního podkladu. Především u jílovitých hodně udusaných podkladů je situace vleku jasná. Jak jinak by také šlo zarývat kompost, případně hnůj? Optimálně rytím. Půdě se dostanou živiny a rostlinám se v následující sezoně bude dařit mnohem lépe. Tradičně se obrývají a hnojí také stromy a keře.

Jaké jsou přednosti nerytí?

Ušetříte si fyzickou námahu. Ne, teď vážně! No-Dig Way, jak je nerytí označováno anglickým termínem, by se mělo uplatňovat, abychom neničili nepřirozeným způsobem organismy, jež půdě prospívají. Na mysli nemáme pouze žížaly, ale i jiné. Půda je podle zastánců onoho bio stylu živým organismem, který by se neměl narušovat. Organismy, které žijí na povrchu, obrácením půdy zahynou. Na druhou stranu, slimák španělský si do půdy klade svá vajíčka a připravuje si prostředí, aby se mohl dokonale množit.   

Místo rytí pouze kypření

Myšlenka nerytí je vcelku logická, vždyť jinde než na záhonu se půda přece neryje! Jestliže nemáte ryze jílovitou lepkavou půdu, stojí za to jednu sezonu tuto metodu vyzkoušet. Půdu je ovšem zapotřebí alespoň trochu připravit. Optimální volbou je kypření. Vidle máte doma určitě, tak je použijte. Dříve se takto půda kypřila. Jaký bude úspěch No-Dig Way, poznáte na úrodě…