Je řez ořešáku nezbytný?

Tvrzení, že ořešák řez nepotřebují, že řez špatně snáší nebo dokonce škodí, není pravdivé. Plané ořešáky tvoří souměrné koruny i bez zásahu člověka, ale ty roubované ořešáky jako např. ořešák vlašský prostě pomoc potřebují. Řez ořešáku by mohl škodit jen v případě, že byl nesprávně proveden nebo vykonán v nevhodnou dobu. A jak a hlavně kdy řezat ořešák?

Pouze na jaře je ta nejvhodnější doba

Nejvhodnější obdobím pro řez je jaro.  Je to doba, kdy je ořešák ve vegetační fázi postupného narašení. V první fázi rašení se provádí řez mladých výhonků, která mají v průměru od 3 do 5 centimetrů. Větvě s větším průměrem odřezáváme až tehdy, když mladé výhonky dosahují délky 10-15 cm.  Pokud budete tyto fáze dodržovat, neobjeví se u nových přírůstků míza.  Jiné než jarní období je pro řez ořešáku nevhodné až škodlivé. A to platí i o srpnovém letním řezu, který je v odborné literatuře stále doporučovaný.

Tvarování koruny

Dvouleté až tříleté špičáky, které už mají správnou výšku, zkrátíme na pět dobře vyvinutých pupenů. Samozřejmě podle toho, jaký chceme mít tvar stromu.  Z pupenů pak necháme vyrůst výhony, ze kterých založíme korunu.  I v dalších pěti letech od výsadby provádíme výchovný a tvarovací řez. Má to totiž pozitivní vliv nejen na růst výhonů, tvorbu souměrné koruny, ale i na lepší zakořenění stromu.

Údržba a zmlazování

V dalších letech odstraňujeme průklestem všechny větve, jež se nějak kříží, jsou suché či jinak poškozené.  Průklest provádíme po narašení. Nezapomeneme také všechny řezné rány dokonale zamazat. Ořešáky snáší také velmi dobře zmlazení koruny. Ke zmlazení přikročení pokud jsou u přestárlých stromů větve silně poškozené, strom málo plodí nebo krátké přírůstky.  Strom zmlazujeme jen, pokud je kmen i kořený zdravé. Případné nemoci ořešáku poznáte už na listech ořešáku. Po zmlazení vyrostou ze spících oček nové výhony. Z nich je pak třeba vybrat ty, které jsou nejlepší pro založení koruny.