Řepka pomáhá i škodí

Když se podíváte v přírodě kolem sebe, zjistíte, že vidíte převážně žlutou barvu. Budete-li se nacházet někde mezi poli, pak se můžete vsadit. Na mnohých plochách je hojně vysetá řepka. Důvodů by se našlo hned několik. Na zvážení je, proč většina polí tuto plodinu obsahuje. My se právě z toho důvodu na pěstování řepky zaměříme mnohem podrobněji. Podíváme se jak na její přínosy, tak samozřejmě i na to, jak může její pěstování škodit.

Jaký máme z řepky užitek?

Začneme samozřejmě pozitivními vlastnostmi řepky. V první řadě z ní vzniká jarní květový med. Právě on obsahuje spousty vitamínů, minerálů a nejrůznějších stopových prvků. Jinak z této mohutné rostliny zůstávají také zhruba 3 tuny biomasy na hektar půdy. Jinak se také řepka pochopitelně hodí na řepkový olej. Takto lze charakterizovat řepu z hlediska pozitivních vlastností. Jinak se také přidává i do biopaliv. To ovšem přednost úplně není, jak se společně přesvědčíme v následujících řádcích.

Nevýhod řepky je spousta

Začneme samozřejmě tím, že řepka představuje alergen. Nejde sice o nic tak intenzivního jako třeba u bříz či nejrůznějších travin, ale přesto. Vyloučit se nedají ani otravy divoké zvěře. Tady už ale hraje prim chemie. Řepka je velmi náchylná na nejrůznější onemocnění. Jenom u nás v Evropě je jich přes 50! Proto se logicky velmi intenzivně hnojí. Veškerá chemie tak mizí v půdě, kde páchá doslova zvěrstva. Důkazem je i spousta uhynulých mikroorganismů. Včely si ostatně na takto hnojené řepce také příliš nepochutnají. A co kontaminace spodních vod? Jinak také řepková pole nedokážou efektivně vsakovat vodu.

Vyplatí se její pěstování?

Samozřejmě ano, agrobaroni dostávají z řepky obrovské sumy, jelikož její cena je nepoměrně vyšší, než je tomu třeba u brambor. Biopaliva poté znečišťují ovzduší a celý kolotoč se točí… Možná i z toho důvodu stojí dnes kg brambor okolo 25 korun! Vždyť nyní se u nás pěstuje řepka na 412 000 ha půdy, zatímco brambory jen na 23 000 ha!