Řepík jako přírodní alternativa zubaře

Bolesti zubů patří mezi ty nejnepříjemnější ze všech. Čas od času nás bohužel postihnou podobně jako třeba bolesti v krku, případně jiné nepříjemnosti. V každém případě se vyplatí mít doma řepík lékařský. Tato bylinka se vyznačuje skvělými univerzálními účinky podobně jako třeba takový heřmánek. Řepík lékařský pomáhá při hojení ran a mnohdy pomůže i s oddálením návštěvy zubaře. My se v následujících řádcích podíváme na to, jak ho poznáme, na jeho pěstování, účinky a samozřejmě na způsoby jeho použití. 

Jak poznáme řepík lékařský?

Poznat řepík lékařský není nijak náročné. Rostlina označovaná také jako Agrimonia eupatoria je typická hlavně svým květenstvím. To nápadně připomíná miniaturní diviznu. Ostatně roste i na velmi podobných místech. Miluje slunné meze a prosvětlené háje. Je velmi odolný a na jednom místě vydrží klidně i několik let. Řepík se na rozdíl od divizny řadí do čeledi růžovitých. Divizna patří do krtičníkovitých.

Pěstování řepíku na zahradě

Řepík lékařský vám určitě vyroste i na vaší zahradě. Je jen zapotřebí najít pro něj správné stanoviště. Podobat by se mělo co nejvíce jeho přirozené poloze v přírodě. Optimální jsou místa u skalek, kamenných zídek či na suťovišti. Řepík se rozmnožuje prostřednictvím nažek, tedy ochlupených plodů přichytávajících se na srst zvířat. Doroste se výšky maximálně 80 cm. Musí se vcelku rychle sušit, jinak se zapaří. Stříhá se od červa do září.

Jak může řepík pomáhat?

V první řadě je třeba uvést antiseptické a vysoušecí účinky řepíku lékařského. Už ve starověku jej využívali jak vnitřně, tak i zevně. Pomáhal s látkovou výměnou a při potížích s játry a žlučníkem. Dokáže upravit činnost střev a žaludku. Výborný je i při ledvinových kamenech a zánětech oblasti močových cest. Odvary se používají i k hojení různých ran, hemeroidů a vředů. Pomáhá dokonce i při angíně, kterou někdy dokáže i zcela zastavit. Pozor jen na dlouhodobé užívání, to může přinést díky obsahu tříslovin zácpu.

Jak se využívá řepík lékařský?

Opravdu multifunkčně. Klasikou je přikládání natě řepíku přímo na pokožku. Rozmělnit se dá v hmoždíři. Výborný je i odvar pro lázeň či kloktání. Zapomenout nelze ani na tinkturu z řepíku. Smíchává se díl nadrceného řepíku a čtyři díly alkoholu. Pro vnitřní užití je ideální čaj z řepíku lékařského.