Pryskyřice: jaké může mít využití

Pryskyřice

Pryskyřice je v podstatě ochranou jehličnatých stromů před poraněními stromů nebo například před některými škůdci. Když dojde k poškození kůry nebo jejímu napadení (například kůrovcem), pryskyřice začne prýštit ven. Má za úkol jednak zacelit ránu, jednak také zamezit přístupu vzduchu – čímž zahubí případné škůdce. Některé stromy jsou ale napadeny tak závažně, že je tvorba pryskyřice nedostatečná a strom může uhynout.

Léčivá pryskyřice

Pokud jste někdy parkovali pod jehličnatým stromem, pak zřejmě pryskyřici v lásce moc nemáte. Zejména na jaře a v létě má lepkavou konzistenci, kterou není příliš jednoduché z laku vozu odstranit. Avšak tato pryskyřice má také řadu prospěšných vlastností. Tak například působí proti vzniku různých hub a má desinfekční účinky. Kromě toho poskytuje antimikrobiální a analgetické účinky. Dříve se používala ke spalování v kadidlech, díky čemuž bylo možné tyto účinky využít.

Sběr pryskyřice

Foto: Pixabay

Jak se zbavit pryskyřice?

Pokud se pryskyřice uchytí tam, kde ji nechcete, každému je zřejmě jasné, že se jí jen tak nezbaví. Tak například voda – i ta horká, je proti ní neúčinná. Zbavit se jí můžete použitím oleje nebo benzínu – nicméně i zde bude zapotřebí drátěnka, která by mohla poškodit i povrch čištěného (například laku vozidla).

Jak sbírat pryskyřici?

Dříve se pryskyřice sbírala tak, že se nařezala kůra a pak se pryskyřice odchytávala do nádoby. Mnohem lepší (a také šetrnější ke stromu) je ale sbírat pryskyřici již zatvrdlou na stromech. Počínejte si opatrně, můžete ji odřezávat například nožem. Dejte ale pozor, abyste neobnovili ránu stromu – pryskyřici odeberte pouze povrchově. Někdy to nemusí být snadné, takže dejte pozor na pořezání. V zimě je sběr jednodušší, protože pryskyřice tolik nelepí. V létě ji můžete dát na chvíli do mrazáku a poté rozklepat na drť či prášek.

Využití pryskyřice

Pryskyřice se v minulosti používala více, než je tomu dnes. Vyráběly se z ní pochodně nebo se používala jako tuhý podpalovač. I v dnešní době ji lidé používají k zakládání ohně – dobře totiž hoří. A navíc při tom krásně voní. Právě z tohoto důvodu ji dnes můžete najít ve formě esenciálního oleje nebo jako terpentýn. Taktéž se z ní vyrábí kalafuna na ošetření smyčců nebo se používá do přípravků na údržbu dřevěného nábytku. Jantar není nic jiného než zkamenělá pryskyřice.

Mast z pryskyřice

Avšak využívají se také léčivé vlastnosti pryskyřice. Například Indiáni nebo obyvatelé Skandinávského poloostrova z ní vyráběli mast, která měla pomoci dezinfikovat a hojit rány. Také mast, kterou si připravíme níže je možné použít na léčbu ran, kožních vyrážek nebo také kožní mykózy. Kromě toho si jí můžete potírat oblasti bolavých zad a kloubů. Na její přípravu budete potřebovat:

  • 1000 ml olivového oleje,
  • 150 g včelího vosku,
  • 250 ml smrkové pryskyřice.

Na vodní lázni zahřejte olivový olej a nechte v něm rozpustit zbývající dvě ingredience. Povařte 30 minut a poté nechte odležet do druhého dne. Pak opět rozehřejte – opakujte ještě dvakrát, než pryskyřici přelijete do sklenic, ze kterých ji budete užívat.

Zdroj: https://mudr-alena-hamplova.cz/smrkova-mast-a-vyuziti-pryskyrice/

Foto: Pixabay

Zahrada je mým dlouhodobým koníčkem. Zkouším nové věci a ráda se s vámi o ně podělím!