Proč se sušení kopřiv tak často nedaří

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je ceněna zejména kvůli svým prospěšným zdravotním účinkům. Pomůže s detoxikací, problémy s močovými cestami, vyčistí organismus, působí protizánětlivě, pomáhá při cukrovce a umí pomoci i s některými chorobami jater, ledvin a žlučníku.

Pod sněhem bohužel neroste, takže není od věci udělat si zásoby na celý rok. Pokud se však o sušení kopřiv pokoušíte poprvé, mohou vás velmi nepříjemně překvapit. Výsledek v podobě černé rozpadající se drti je totiž vždycky na vyhození.

Jak sušit kopřivu

Dřív byla sušárna s dobrým prouděním vzduchu snad v každém venkovském stavení, dnes se podobné podmínky shánějí jen obtížně. Kopřivu je nutné rozložit na vhodný papír v temnu a suchu a nechat kolující vzduch odvést veškerou práci. A co hůř, při sušení není možné rostliny otáčet, jsou totiž velmi křehké.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

V současných domácnostech vám tak mnohem lepší službu udělá některý z umělých zdrojů tepla. Například trouba nebo sušička na ovoce. Kopřiva potřebuje konstantních 60 °C, poté proschne zcela bez odporu. A když se přesto čas od času někde objeví zčernalý lístek, stačí ho vyhodit a zbylou nezávadnou sušinu jednoduše uskladnit. Suší se poměrně rychle, takže za víkend si můžete udělat zásobu kopřiv i na půl roku (podle toho, jak často ji chcete užívat).

Dobré tipy pro sběr kopřiv

Určitě nezapomeňte na rukavice a sbírejte jen mladé rostliny do cca 30 centimetrů výšky. A nemusíte se omezovat jen na jaro. Pokud kopřivový porost posekáte, rychle zase obrazí a se sběrem můžete začít nanovo. Sušená kopřiva nevydrží déle než rok, ovšem čím čerstvější je nasušená droga, tím lepší. Zimní zásoby tedy děláme nejlépe z rostlin utržených na podzim.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com