Proč se na našich stolech na Štědrý den objevuje hrách, čočka nebo ryba

Vánoce jsou doslova protkány hojnou symbolikou. A našli bychom ji samozřejmě i u štědrovečerní večeře. Stačí se podívat na staročeské Vánoce a na to, co během nich lidé běžně jedli.

Dnes si obvykle připomínáme houbového Kubu, ovšem zdaleka se nepodával jako jediný. Chody byly obvykle celkem tři, přičemž se začínalo hrachem.

Hrách, čočka a postní ryba

A proč právě hrachem? Možná to nevíte, ale jeho klíček svým vzhledem prý připomíná kalich. Jde o symbol křesťanství, ale také o příslib toho, že si všichni spolustolovníci zůstanou věrni v dobrém i ve zlém a rodina tak bude stále držet pohromadě.

K podávání hrachu se však vázal zvláštní zvyk. Aby bylo totéž zajištěno i zvířatům, odebrala hospodyně každému tvoru v domácnosti po jedné lžíci (a samozřejmě nezapomněla ani na chlév a dvorek). Teprve poté si mohli hrachové pohoštění dopřát i lidé – a to vždy od těch nejstarších a nejváženějších.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com

Následovala čočková polévka, servírovaná kvůli tomu, aby se v rodině držely peníze. Je zajímavé, že dnes se podává spíše na Nový rok. A ryba? Pokud se na stole objevila (mnohde ji totiž nahrazoval Kuba nebo masité jídlo), tak měla symbolizovat radost z toho, že se rodina opět sešla pohromadě.

Až vysvitne první hvězda…

Na Štědrý den se lidé postili až do doby, kdy se na oblože objevila první hvězda. Pak se těm svědomitým mělo ukázat zlaté prasátko, načež bylo možné zasednout k večeři. V některých rodinách se také nohy stolu ovazovaly řetězem – to aby se z rodiny nikdo nikam po celý rok nezatoulal.

A samozřejmostí bylo i to, že od stolu se nevstává, dokud není úplně dojezeno. Opět to má co dělat s tím, že se rodina ve stejné sestavě sejde i příští rok. Na tom totiž lidem v minulosti záleželo mnohem více než na dárcích nebo drahé výzdobě.

Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com