Přísavník tříprstý se představuje

Pukání poupat přísavnou tříprstého je podobné, jako kdyby venku opravdu pršelo. V červencovém parném počasí se vám to skutečně může stát. Venku bude přitom sucho. Květy přísavníku tříprstého se přitom rozvíjí a k vidění budou vcelku drobné tyčinky. Zelené opadávající lístky budou postupně opadat a bubnovat na parapet. V podstatě tím svolají hmyz, který dokáže rostlinu opylovat. Sladká šťáva přísavníku bude hmyzu dokonalou odměnou za jeho snahu. Představme si tedy přísavníky včetně toho tříprstého a zaměřme se na jeho pěstování.

Původ přísavníku

Přísavník (Parthenocissus) pochází ze Severní Afriky a východní Asie. U nás je označován také jako psí víno nebo loubinec. Existuje přibližně 15 druhů této rostliny. Řadí se do čeledi révovitých. Jde v podstatě o popínavé rostliny, které jsou typické silnými terčíky, jimiž se dokonale přisají k podkladu. Nepotřebují k přisávání ani žádných opěr. Listy přísavníku jsou laločnaté a mají dlouhé řapíky. Na podzim se zbarvují. Květy jsou oboupohlavné a mohou být dvoj až čtyř semenné. Jinak jde o poměrně rychle rostoucí popínavý keř.

Pěstování přísavníku tříprstého

Domovina tohoto přísavníku je v Japonsku, střední Číně a Koreji. Typická je u něj celkové délka pnuté. Dokáže se pnout až 20 m vysoko. Silné větve této rostliny mohou mít klidně i stáří okolo 10 let. Patrné jsou také vzdušné kořeny. Pěstování je velmi jednoduché. Plazit se dokáže i po zcela hladkých fasádách. Sklo ani plast mu nečiní obtíže. Zeminu snese jakoukoli, i tu s minimem živin. Pozor ale na nepropustné a příliš vlhké půdy. Vysadíte-li jej na sluníčko, získáte velmi příjemný stín. Vyroste ale i v polostínu.

Další tipy a triky

Výsadbu přísavníku realizujte tak, že minimální vzdálenost rostlinek do sebe bude cca 30 cm. jen tak si najdou tolik potřebnou vláhu. Není také od věci vést jeho výhony zpočátku po tyči. Výhony snáší i tuhé mrazy, přes zimu se o něj nemusíte bát. Na choroby a škůdce v podstatě netrpí vůbec. Množí se dřevitými řízky, jež zakořeňují.