Přírodní cukr bez kalorií ve dvou variacích

Pořád slyšíte o bílém rafinovaném cukru a jeho negativních účincích? To vůbec nevadí. Namísto umělých sladidel si vypěstujte přírodní nekalorický „cukr“, jenž je velmi sladký, ale s pravou sacharózou nemá nic společného. Rostliny, jež toto sladidlo obsahují, stévii sladkou nebo lipii sladkou, lze jednoduše vypěstovat. Nic extra složitého. Na obě rostliny se podíváme podrobněji v následujících řádcích.

Zajímavé obohacení jídelníčku

Jako zajímavé obohacení jídelníčku ji jistě ocení všichni, i diabetici. Z přírodních sladidel je u nás známější stévie, její pěstování je ovšem složitější. Podobná je lipie sladká, která snese prostředí bytů o dost lépe a vytváří pěkné převisy.

Lipie sladká

Lipii sladkou (Phylite dulcis) měli ve svém jídelníčku již Aztékové a v oblasti Střední Ameriky a Karibiku. Oblívená je bezesporu dodnes. Získala zajímavý název „aztécký cukr“ (díky svému původu), její účel ale nesouvisel se slazením jídla. Spíše se využívala na léčbu kašle, nachlazení, astmatu a kolik. Charakteristická je nejen sladkou chutí, ale také silnou kafrovou vůní, jež se podobá naší mátě peprné a stejně se ostatně i užívá. Chcete lipii pěstovat jako sladidlo.

Nejsladší částí rostliny jsou lístky. Sladí se jimi jak pokrmy, tak nápoje. Volit je lze v čerstvé či sušené formě.

Lipé sladká: Foto Pixabay

Snadné pěstování lipie sladké

Lipí není problém pěstovat celoročně v interiéru, i když přes léto si zaslouží letnění na čerstvém vzduchu. Důležité je pro ni slunce, nicméně nikoli přímé sluneční záření. To dokáže spálit její listy. Ideální je její pěstování v závěsné nádobě. Dokáže totiž vytvořit až metr dlouhé převisy. Substrát by měl být hlinitopísčitý a dostatečně propustný. Rostlina si zaslouží dostatek vláhy. Pozor jen na přemokření. Jinak se nesmí používat hnojiva na bázi dusíku, jinak rostlina ztratí sladkou chuť.

Stévie sladká

Stévie sladká se označuje jako Stevia rebaudiana, nazývaná bývá i jinak. Vybíráme názvy jako stévie sladká, sladká tráva, medové lístky. Jde o bíle kvetoucí světlomilnou tropickou rostlinu řadící se do čeledi hvězdnicovitých. Někdy v koncentrovanější podobě má příchuť lékořice. Stévie je jako sladidlo na rozdíl od cukru takřka nekalorická. Netvoří se kvůli ní zubní kaz a je vhodná také pro diabetiky. V minulosti využívaly rostlinu kmeny známé jako Guaraní v Paraguayi a Brazílii. Sladily si ní maté a používaly ji i v ryze přírodní medicíně ( Především k potoačení pálení žáhy, cukrovky, a dokonce jako ústní vodu).

Stévie sladká: Foto Pixabay

Pěstování stévie sladké

Pro pěstování stévie je důležitá správně připravena zemina. Ideální je písčitá s větším podílem rašeliny. Optimální je u stévie předpěstování. Na finální místo jde až jako vzrostlá sazenička. Jedná o rostlinu se světloklíčivými semeny. Je nutné ji tedy dát na povrch půdy a nechat vyklíčit. Nepřihrnuje se zeminou. Klíčí při teplotním rozhraní od 24 do 26 stupňů Celsia. Pozor jen na příliš nízké teploty. Pokud teplota spadne pod 5 stupňů Celsia, rostlina uvadne. Sklízí se tak, že rostlinu sestřihneme přibližně nějakých 10 až 12 centimetrů nad zemí.

Stévie sladká: Náhledové foto Pixabay