Předjarní řez ovocných stromů má svá pravidla

Předjarní řez není vhodný pro všechny ovocné stromy. Například třešně, višně či ořešáky byste tím poškodili. Naopak jabloním, hrušním, ale také keřům, jako je rybíz či maliník, předjarní řez nejen prospěje, ale přinese vám také větší úrodu. Předjarní řez ale má svá pravidla, která je potřeba dodržet. Přesto není třeba se příliš obávat. Musíte jen vybrat ten správný čas. Ořezávejte, když jsou teploty přes den nad nulou. Také v noci by teploty neměly výrazně klesnout.

Význam ořezu ovocných stromů

Pravidelný ořez ovocných stromů má mnohé přínosy. Není třeba stromy prořezávat každoročně. Pokud rostou na vhodném stanovišti s dostatkem vláhy a živin ořez nepotřebují tak nutně. Plodí uspokojivě i bez něj. Za nějaký čas se ale může stát, že koruna stromu je příliš hustá. To brání slunci, aby se dostalo do vnitřní části koruny a celkový výnos ze stromu je pak nižší.

Příliš hustý strom

Navíc větve, které rostou v nevhodných úhlech nemusí později unést váhu ovoce a zlomit se. Takové zlomení může narušit zdraví celého stromu. Příliš hustá koruna způsobuje další potíže – vzduch nemůže proudit tak, jak je potřeba, což napomáhá napadení stromu různými chorobami.

Pozor na špatný ořez

Nutno však také varovat před nesprávným řezem stromů. Obecně se doporučuje ořezávat méně, ale častěji. Každý druh stromu vyžaduje trochu jiný řez. K ořezu budete potřebovat jednak ostrou pilku, kterou odřežete větve silné asi dva až tři centimetry, a nůž, kterým řez začistíte. Vaším cílem je dosáhnout co nejhladšího řezu, protože ten se mnohem lépe hojí. Na slabší větve postačí zahradnické nůžky. Důležité je, aby veškeré nářadí bylo ostré a čisté. Stejně důležitá je také následná péče o rány – ty větší ihned natřete sadařským balzámem.

Výběr větví k ořezu

Obecné pravidlo zní, že ořezáváme ty větve, které vypadají nemocné nebo rostou v nesprávných úhlech. Ořezem chcete docílit vzdušnější koruny stromu. Větve stříhejte vždy co nejblíže k větevnímu kroužku, který chcete na stromě zanechat (právě řez v tomto místě se hojí nejsnáze). Navíc větevní kroužek nám napoví směr řezu: řežeme vždy podél tohoto kroužku a tedy kolmo k růstu větve.

Jak na řez silnějších větví

Pokud se chystáte ořezávat silnější větve, pak je třeba je zkrátit dále od větevního kroužku, teprve poté u něj. Silnější větve tedy odřežte nejprve ve vzdálenosti půl metru od kmene (nejprve zespodu, pak řez zakončíme shora). Teprve potom můžete řez dokončit na konečném místě. Tím zabráníte nechtěnému vylomení kůry či dřeva z kmene. Také jednoleté výhony se prořezávají, k tomu je potřeba použít mírně šikmý řez za pupenem (pupen zůstává u stromu).

Náhledové foto: Radek Štěpán