Pojmy v zahradním umění – pořídit si skulpturu nebo raději zahradního trpaslíka?

Připravili jsme pro vás takového malého průvodce zahradním uměním. Objasníme si jednotlivé pojmy a přejdeme tak možnému faux pas u obchodníka. A v neposlední řadě letmo zavadíme i o historii nejoblíbenějšího zahradního doplňku všech dob.

Instalace dekorativních prvků do zahrad není ničím novým. Můžeme je vystopovat už v dobách starých Římanů, od kterých to okoukaly i mnohé jiné národy. A i když se na zahradní umění v některých dobách skoro zapomnělo, dnes opět prožívá svou renesanci.

Socha nebo skulptura? Opravdu to není jedno

Než vejdete do obchodu, měli byste vědět, co vlastně chcete. Pro začátek si ujasněte rozdíly mezi jednotlivými pojmy. Ty nadřazené jsou socha a objekt, podřazené pak skulptura a plastika – a to nezabíháme příliš do detailů.

• Socha zobrazuje lidskou bytost nebo alespoň část těla.
• Objekt pak to, co se pod definic sochy nevejde.
• Plastika vzniká přidávací technikou materiálu.
• Skulptura pak technikou odebíraní.

Ujasněte si to, než půjdete do zahradního centra nebo dokonce oslovíte soukromého autora, ať nejste za úplně neználky…

Z historie zahradních trpaslíků

Že nás tihle malí, roztomilí lidičkové provází odnepaměti? Ale vůbec ne, vznikli teprve na přelomu 18. a 19. v Německu, v oblasti Černého lesa. Původně šlo o horníky s charakteristickými atributy (krumpáč, kahan, lopata), vyrobené ze sádry. Teprve později přišla na řadu výroba ze sádry a betonu a samozřejmě i oblíbený kyblíček a lopatička.

Vrchol oblíbenosti zažívali v 50. a 60. letech 20. století, ale i dnes se najdou lidé, kteří je s velkou vášní sbírají. Někdo je označuje za kýč, jiný na ně nedá dopustit. Ovšem máte-li zahradu vyvedenou ve stylu retro a opravdu se vám tyhle ikonické sochy líbí, klidně si jednoho nebo dva pořiďte. Zavzpomínat na staré čas občas nebývá na škodu.