Podceňované holubinky: Hojně rostoucí chutné houby neabsorbující těžké kovy

Chodíte aktuálně lesem a narážíte pouze na holubinky? Pokud je nesbíráte, jsou pro vás prakticky bezpředmětné. Je to škoda, protože se jedná o skvělé houby. Holubinky jsou bohužel poměrně podceňované houby. Je to škoda, vždyť první mykologické odborné knihy se věnovaly právě těmto houbám. Profesor Melzer, jeden z nejznámějších odborníků v mykologii dokonce vynalezl Melzerův roztok, jenž se dodnes v mykologii používá. Pryč ale z historie do současnosti. Proč pokročilí houbaři holubinky sbírají? Jaké druhy jsou jedlé? Existují i jedovaté holubinky?

Několik pádných důvodů pro sběr holubinek

Lidé sbírající pouze hřibovité houby nemají holubinky v lásce. Trochu zkušenější houbaři už ale hovoří jinak. Holubinky sbírají hned z několika důvodů. Určitě to není jen tím, že z lesa nemizí díky své menší oblibě tak rychle. Velkou devízou holubinek je fakt, že podobně jako jiného houby neakumulují v plodnicích těžké kovy. Naopak, obsahují třeba železo či zinek, což jsou prvky, bez nichž se lidské tělo neobejde. Mezi holubinkami nenajdete prudce jedovaté druhy, takže splést si holubinku je velmi složité. Z hlediska konzistence se holubinky od ostatní hub také odlišují. Mají jinou vůni, jsou křehčí a třeba ve smaženici působí skvěle. A co teprve škvarky z holubinek!

Foto: Pixabay

Hned několik druhů holubinek

Holubinky rostou prakticky od června až do září. Najdeme je vždy v blízkosti stromů, s nimiž žijí symbioticky. Mohou být jak po jehličnany, tak i pod listnáči. Rozlišujeme hned několik druhů jedlých holubinek. Vynikající jsou třeba holubinka namodralá, mandlová, kolčaví, trávozelená, nazelenalá a mnohé jiné. Barvy klobouku těchto hub jsou skutečně pestré. Barva lupenů bývá bílá, nažloutlá i okrová.

Foto: Pixabay

Klidně je lze i vyzkoušet

Holubinky krásně voní a lze je i vyzkoušet. U jedlých variací je většinou velmi mírná a jemná. Palčivou a hořkou chuť má holubinka jízlivá rostoucí pod borovicemi a mající červený až nafialovělý klobouk. Už pachem je odporná holubinka smrdutá. Hořké jsou i holubinka ruměná a rudonohá. Snad jedinou jedovatou je holubinka vrhavka. Vyznačuje se krásným sytě červeným kloboukem a silnější tření bílé barvy. Nic horšího než zvracení ale nevyvolává.

Foto: Pixabay

Náhledové foto: Pixabay