Plnotučná, kremžská, dijonská… Jak vybrat správnou hořčici?

Pokud je jídlo fádnějšího charakteru, určitě si ho velmi rádi přikořeníte a chuti poněkud pomůžete. Typickým příkladem budiž využití hořčice. Právě ona dokáže dát mnoha pokrmům jak palčivost, tak i správný říz. Vyrobena je jak ze samotné zemědělské plodiny, tak i soli, koření, cukru či octa. Druhů hořčice je hned několik a prakticky všechny jsou upraveny specifickou č. 398/2016 Sb. Součástí hořčice bývají také umělá barviva a většinou je i chemicky upravena, resp. konzervována. My se v následujících řádcích budeme věnovat jednotlivým druhům hořčice z hlediska složení.

U nás nejrozšířenější plnotučná hořčice

Základem plnotučné hořčice jsou na úplně jemno mletá semena hořčice bílé. Jen pro zajímavost, z 1 kg semínek vznikne až 6 kg hotového produktu. Podle platných norem musí obsahovat minimálně 5 % cukru, 3,6 % tuku a 20 % sušiny. Celkové množství soli limitováno není. Podívejte se na také přebal, jestli je v hořčici maximálně 2,5 kyseliny octové, což je daný limit.

Aromatičtější kremžská hořčice

Znáte rakouské město Krems? Právě tady má svůj původ kremžská hořčice. Má poněkud více štiplavou chuť a úplně jinou barvu. Přidávají se do ní totiž i semena černé hořčice, a to drcená spíše nahrubo. Cukru musí obsahovat kremžská hořčice minimálně 16 %. U kyseliny octové může jít v maximu o 1,9 %. Pokud ochutnáte klasickou rakouskou kremžskou hořčici a naši, zjistíte, že tuzemský produkt je mnohem sladší.  Nasládlost je pro ni typická.

Pramatka všech hořčic dijonská

Víte, jaké bylo centrum celého hořčicového světa? Ano, máte pravdu, šlo o Dijon. Tato tradiční hořčice je typická kašovitou formou, což je dáno velmi jemně namletými semínky. Podobá se plnotučné, nicméně chuť silně ovlivní bílé víno a nekvašená šťáva ze samotných plodů vína. Připravte se na opravdu štiplavou chuť.

Tmavá bavorská hořčice

Tato hořčice je podobná zmiňované kremžské. Její barva je ovšem velmi tmavá a chuť není tak štiplavá. Je spíše sladší.