Plíseň šedá jako strašák jahod

Jahody už zrají a mnozí z nás mají obrovskou úrodu, kterou jim může kdekdo závidět. Přesto je zapotřebí být opatrný. Taková plíseň šedá dokáže kompletně zlikvidovat celou úrodu. Jak vlastně vypadá, jakým způsobem se před ní bránit a co preventivní opatření? Na to všechno se zaměříme v následujících řádcích.

Co je vlastně plíseň šedá a jako rostliny napadá?

Plíseň šedá je označována také jako botrytida, latinsky Botrytis cinerea. Jde o houbovou chorobu napadající především plody. Typická je šedým povlakem a bohužel nezaniká ani v důsledku působení mrazu.V pletivu rostlin bez problémů přežije. Napadá především jahody, nicméně vyřádit se dokáže také na kořenové zelenině, malinách, vinné révě nebo ostružinách. Setkat se s ní lze i na květech kosatců, růží a některých dalších květin.  Plíseň šedá: Foto Radek Štěpán

Vysoká vzdušná vlhkost jako ideální prostředí

Pro plíseň je ideální teplotní rozhraní mezi 15 až 25 °C. Když se ke všemu přidá ještě vyšší vzdušná vlhkost, nic jí v šíření nebrání. Nepříjemná situace přichází hlavně po dešti. Ten se dnes střídá s horkým slunečným počasím velmi rychle. Choroba logicky napadne prvně slabší rostliny.   Plíseň šedá: Foto Radek Štěpán

Teď už to nejspíše nestihnete

Proti plísní šedé se používají nejrůznější přípravky v době květu rostliny. Stihnout se to dá i v momentu zelených plodů. Nyní už je pozdě. Pokud spatříte napadené části rostlin, je třeba je urychleně zlikvidovat. Spálit, vyhodit, ale na dát na kompost.

Prevence jako ideální záležitost

Vyplatí se investovat do některých rezistentních odrůd. U jahod bychom mohli jmenovat třeba Karmen, Prima nebo Emily a jiné. Optimální je zajistit také ideální hustotu porostu, aby se rostliny nezapařovaly. Pozor na přehnojení dusíkatými hnojivy. U jahod se vyplatí mulčování a podepření plodů tak, by neležely na vlhkém podkladu.

Plíseň šedá: Náhledové foto Radek Štěpán