Pěstujeme vlčí bob

Poměrně zajímavou a vzhledově poutavou květnou, která se nachází na mnohých okrasných zahradách, je vlčí bob neboli lupina. Jedná se o zhruba 50 až 160 centimetrů vysokou bylinu s devíti až osmnáctičetnými listy majícími kopinatý tvar do špičky. Pozoruhdné je i její květenství tolik typické dlouhým hroznem květů zabarvených nejčastěji do fialového, modrého, či bělavého odstínu. Ke kvetení vlčího bobu dochází od června až po září. V České republice jej najdeme jak v nížinách, tak i ve výše položených oblastech. Původně sem ale dorazil ze západní části Spojených států amerických.

Vlčí bob mnoholistý a jeho pěstování

Pokud dopřejete vlčímu bobu dokonalé půdní prostředí, bude ozdobou vaší zahrady. V každém případě preferuje půdy kyselé až neutrální, s minimálním obsahem vápníku. Má rád co největší množství světla. Pokud se budeme o vlčí bob starat a odstraňovat pravidelně již odkvetlé květy, mohou vyrašit na konci sezony ještě nové a udělat nám radost i na podzim. Krásné 70 až 90 cm vysoké trsy vlčího bobu vypadají perfektně.

Stanoviště pro vlčí bob

Vlčí bob lupina vyžaduje i kvalitní stanoviště, kde se rostlině bude dokonale dařit. Optimální je místo dostatečně chráněné před větrem, nicméně s velkým přístupem světla. V letním období vlčí bob celku vyžaduje vlhkost, naopak v zimě ji doslova nesnáší. Optimální je hlavně do smíšených skupin květin na záhonech a moc hezky vypadá, když se kombinuje s jinými podobnými květinami, jako je například turecký mák.

Jednoduché množení vlčího bobu

Zapomenout nelze ani na množení vlčího bobu. To se děje za pomocí jarních řízků obsahujících kousek kořenů. Právě ten hraje velmi důležitou roli, jelikož je nositelem barvy květu dané rostliny. Řízek nemající kořen by se také nemusel příliš dobře uchytit.