Pěstování pod sněhem

Pěstovat rostliny pod sněhem a sklízet je i v zimě můžete tehdy, když se jedná o mrazuvzdorné rostliny. Těm totiž nevadí sníh ani mráz. Jedná se především o vytrvalou zeleninu, která má své hlízy a kořeny schované v půdě. Proto jim nevadí zima. Jakmile se teploty na jaře zvýší, rostlina obrazí. Asi nejtypičtějším zástupce je křen, pěstovat takto lze ale také chřest či topinambur. To ale není zdaleka všechno.

Které rostliny lze pěstovat pod sněhem?

Mezi prvním a druhým rokem pěstování vydrží pod sněhem také černý kořen, petržel, pastiňák. Zvolit můžete vytrvalé i dvouleté druhy cibulovin. Mráz nevadí ani špenátu či zimnímu salátu – zde je pěstování ale problematičtější, protože rostlina musí dosáhnout určitého období svého růstu. Pro začátečníky je vhodná růžičková kapusta či kadeřávek, které zimu přečkají bez problémů.

Pěstování v zimě

V listopadu nebo i na začátku zimy můžete stále ještě zasadit mrkev, petržel (kořenovou i naťovou), pastiňák, cibuli (i šalotku), zimní česnek, zimní odrůdy košťálovin (květák Arktur či kapusta Arkta), špičaté zelí. Základním pravidlem je to, že sníh je přítel. Pokud napadne, vytvoří jakousi izolační vrstvu. Problém ale nastává, když je holomráz. V takovém případě budete muset i mrazuvzdornou rostlinu přikrýt chvojím, slámou, listím nebo jiným materiálem (vhodná je například netkaná textilie).

Pod sněhem: Zdroj obrázku Pixabay.com

Pěstování kapusty v zimě

Pokud jste se rozhodli pěstovat kapustu kadeřávek, vybrali jste si jeden z nejméně náročných druhů na pěstování v zimě. Tato rostlina si totiž poradí s mrazem i bez jakékoli ochrany. Listy této rostliny se již tradičně sklízejí až po prvních mrazech, kdy mají tu nejlepší chuť. Pěstujete-li kapustu růžičkovou či hlávkovou, budete muset kontrolovat teploměr. Oba dva tyto druhy, pokud jsou dobře vyzrálé, snesou teplotu do -12 °C. Růžičková kapusta je ale náchylná na prudké střídání teplot. V tom případě je nutné ji sklidit co nejdříve.

Pěstování špenátu v zimě

Špenát je důležité sklízet tehdy, když má suché listy. Mokré listy se totiž snadno zapaří nebo zavadnou. Pouze pokud je chcete spotřebovat ihned, můžete je sklízet i mokré. Špenát se sklízí tak, že postupně otrháváte listy rostliny. Pokud chcete spotřebovat špenát celý, stačí jej samozřejmě odebrat vcelku. Volná místa v půdě, která vzniknou po sklizni, je dobré opět přikrýt. Slouží to jako ochrana zbylých rostlin.

Pěstování černého kořenu v zimě

Černý kořen roste hluboko v půdě, takže venku vydrží klidně až do jara. Dokonce se říká, že pak je jeho chuť ještě lepší. Můžete se tedy těšit na nasládlou chuť této skvělé zeleniny. Přes zimu si jich příliš všímat nemusíte. O to náročnější je ale sklizeň, protože kořeny jsou opravdu hluboké. Je nutné použít co nejdelší nástroj.

Sníh: Zdroj náhledového obrázku Pixabay.com