Ačkoli patison (Cucurbita pepo) svým tvarem připomíná vesmírnou loď, nejedná se o dekorativní prvek. Patří mezi tykvovitou zeleninu, kam řadíme také mnohem známější cukety a dýně. Patisony mají kulatý tvar a v průměru dosahují od 10 do 20 centimetrů, přičemž jejich výška činí 6 až 10 centimetrů. Tyto plody jsou velice chutné a podobně jako cuketa, když jsou mladé, můžete je konzumovat i se slupkou. Jejich pěstování je navíc velice snadné.

Patisony jsou zdravé

Patisony můžete v kuchyni používat obdobným způsobem, jako cukety. Tyto plody obsahují z 90 % vodu, dále pak minerální látky a vitamíny. Pro svůj nízký kalorický obsah jsou vhodnou součástí pro ty, kteří chtějí zhubnout nebo žijí zdravě. Z minerálních látek je významný obsah draslíku, vápníku, sodíku, železa a z vitamínů pak jmenujme vitamín C a betakaroten (který se v mnohem větších množství vyskytuje zejména u žlutě zbarvených plodů).

Patisony: Zdroj obrázku: Pixabay.com

Patison a výběr stanoviště

Tato zelenina má nejčastěji bílou barvu, najít můžeme ale i žluté plody. Chuťově se dají přirovnat k cuketám. A stejně jako cukety jim vyhovuje slunné stanoviště. Půda by měla být ideálně středně těžká a hlinitá. Můžete ji obohatit kompostem, nebo patisony pěstovat přímo na kompostu, podobně, jako to děláme u dýní.

Výsev patisonů

Semínka si můžete předpěstovat doma (začít byste měli na přelomu března a dubna). Mnohem častější je ale přímý výsev, a to ve stejném období, kdy cuketu: to znamená po 15. květnu, kdy už by nemělo mrznout. Sázíme ve sponu 70 centimetrů a semena dáváme po třech asi 2 centimetry od sebe. Důležitá je pravidelná zálivka – vždy v podvečer je vhodné patisony zalít. Asi za dva měsíce od výsadby můžete začít sklízet mladé patisony, jejichž slupku nemusíte před konzumací odstraňovat. Patisony starší už je potřeba loupat, protože jejich slupka je tvrdá.

Patison: Zdroj náhledového obrázku: Pixabay.com