Pěstování lichořeřišnice a její použití v kuchyni

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice (Tropaeolum) patří do čeledi lichořeřišnicovité. Ačkoli ji považujeme za okrasnou květinu – a to právem, protože na sebe upozorní nejen neobvyklým tvarem svých zelených listů, ale hlavně výraznými květy, nejčastěji v oranžové barvě – využijeme ji ale také v kuchyni nebo rostlinolékařství. Lichořeřišnice může mít všestranné použití, takže pokud se ji rozhodnete pěstovat, rozhodně neprohloupíte.

Základní požadavky na stanoviště

Lichořeřišnice je rostlina, která miluje sluníčko, nicméně dobře poroste také v polostínu. Na půdu není nijak náročná, poroste v úrodné i chudší půdě. Zajímavostí ale je, že pokud je půda bohatá, bude se lépe dařit listům rostliny, na úkor květin. Pokud je půda naopak chudší, bude vaše rostlina oplývat nádhernými květy, ovšem s nepříliš rozvinutými listy. Jediný požadavek na půdu, který musí být bezpodmínečně splněn, je dobrá propustnost. Lichořeřišnice nezvládne podmáčenou půdu.

Výsadba lichořeřišnice

Lichořeřišnici můžeme s úspěchem pěstovat ze semen. Ta sadíme přímo do zahradní půdy, avšak až po odeznění posledních mrazů – nejlépe tedy v druhé polovině května. Rostlinu vysazujeme v rozestupech 30 cm a do hloubky 1 cm a více, protože pro klíčení je nutná absolutní tma. Za 7 až 10 dní si můžete všimnout, že rostlina vyklíčila. Krásné květy se vyvinou v průběhu léta – je dobré ty odkvetlé odstraňovat, aby se vaše rostlina nevysilovala vytvářením semen (pokud je tedy nechcete na příští sezónu).

Lichořeřišnice

Foto: Pixabay

Podpora rostliny

Už při výsadbě je třeba myslet na to, že se jedná o popínavou rostlinu. Proto ji nasadíme k nějaké opěře, jako je například plot nebo zeď altánku či zahradního posezení. Nebo si takovou podporu můžeme vyrobit sami, za použití různých druhů materiálů. Lichořeřišnice roste poměrně rychle a snadno se šíří, takže je dobré její růst kontrolovat. Sami ji omotávejte kolem podpěry a v případě, že je příliš dlouhá, ji neváhejte zkrátit. Ustřižené části můžete využít například na vaření.

Zálivka a hnojení

Zejména v době klíčení je zapotřebí udržovat půdu neustále vlhkou. Obvykle postačí zálivka dvakrát za týden. Pokud ale svou rostlinu pěstujete v květináči, bude třeba zalévat častěji. Hnojení není třeba, dokonce je nežádoucí, protože podporuje růst listů na úkor květin. Výjimkou jsou rostliny v květináčích, kterým můžeme (ale nemusíme) dopřát minimální dávku univerzálního hnojiva.

Použití v kuchyni

V kuchyni používáme nejčastěji květy a listy. Jedlá jsou ale také semena, která v receptech úspěšně nahrazují kapary. Květy používáme velmi často syrové, mají mírně kořeněnou chuť. Skvěle se proto hodí na chlebíčky, dezerty či do salátů. Listy můžeme konzumovat syrové i sušené, například ve formě polévky. Mohou být ozdobou pokrmů nebo jejich plnohodnotnou součástí.

Zdroj: https://www.swiatkwiatow.pl/poradnik-ogrodniczy/nasturcja-uprawa-pielegnacja-i-odmiany-id1068.html

Foto: Pixabay

Zahrada je mým dlouhodobým koníčkem. Zkouším nové věci a ráda se s vámi o ně podělím!