Penízovka sametonohá: Zimní houba s pozoruhodnými účinky
Jednou z nejznámějších hub, které kdy ceněné lidovým léčitelstvím, je bezesporu penízovka sametonohá. Právě ona se stala také součástí tradiční čínské medicíny. I moderní výzkumy potvrzují, že její účinky jsou pozoruhodné. Na obě dvě oblasti se podíváme mnohem podrobněji.
Přírodní antibiotikum
V lidovém léčitelství je penízovka sametonohá považována za přírodní antibiotikum. Flammulina velutipes, jak se tato malá houba latinsky nazývá, se využívá v mnoha oblastech. Pomáhat dokáže především při:
- různých kožních problémech,
- alergických reakcích,
- astmatu,
- léčbě zánětů,
- Crohnově chorobě,
- nespavosti,
- podpoře imunity,
- posílení fungování slinivky břišní.
Tradiční čínská medicína
V čínské medicíně má penízovka sametonohá své místo. Nejčastěji se aplikuje při potížích se žaludečními vředy a při jaterních chorobách. Zjistilo se, že houba dokáže bojovat s bakterií Helicobacter pylori, jež se řadí mezi hlavní příčiny vzniku žaludečních vředů.
Spousta léčivých látek
Už zhruba před nějakými 50 lety byla u této houby zjištěna přítomnost flammulinu majícího údajně protirakovinné účinky. Jinak je třeba upozornit také ještě třeba na látky, jako jsou izoflavon genistein, glykoprotein proflamin a polysacharid galaktomannoglukan, jež umí potlačit dělení některých rakovinných buněk. Látky s antibakteriálními účinky obsažené v této houbě jsou enokipodiny A–D.
Jak se penízovka pozná a kdy roste?
Pozná se charakteristickým kloboukem, který má barvu medu a odstíny jdou až do oranžova. Jeho šířka se pohybuje od 3 do 8 cm. Třeň je válcovitý a lupeny vcelku husté. U starších plodnic má černohnědou barvu. Roste zpravidla od října do prosince. Když jsou mírnější zimy, tak i do března. Přečká mrazy až do –10 °C. Zmrzne a následně po oteplení dále roste. Vyskytuje se na mnoha dřevinách, jako jsou třeba vrba, javor, jírovec maďal, jabloň domácí a další.
Zahrada je moje hobby, mám spousty zkušeností a rád se o ně podělím.