Pekingské zelí a jeho pěstování

Neustálé střídání klasického hlávkového salátu, okurek a rajčat se již mnohým z nás zajídá. Pokud si i vy chcete jídelníček poněkud zpestřit zdravou a hlavně chuťově dokonalou zeleninou, zvolte jednoduše pekingské zelí. Jeho pěstování není nijak výrazně náročné. Sami se můžete přesvědčit o tom, že si jej pohodlně vypěstujete i sami. Jen si jej nesmíte splést s podobným druhem, který představuje zelí čínské. To má totiž na talíři podobný vzhled. Jinak se ale jedná o rostlinu se sytě tmavými přisedlými listy.

Vhodné stanoviště pro pekingské zelí

Velmi důležitý je pro psinské zelí výběr optimálního stanoviště. Vybírat byste měli takové, kde se nachází půda středně těžkého charakteru s dostatečným množstvím živin. Pozor dejte hlavně na půdy jílovitého charakteru, jelikož by vám rostliny okamžitě vyběhly směrem do květů, což si samozřejmě přát nebudete. Hodnota půdního pH by měla oscilovat mezi 6,5 až 7,5.

Základy péče o pekingské zelí

Vyberte správnou odrůdu! Z těch nejznámějších jmenujme Concord F1, Manoko F1či Nozaki. Jestliže se rozhodnete pro přímý výsev, tak jej realizujte od května do července. Sadbu je třeba předpěstovávat ve skutečně specifických podmínkách vyznačujících se vysokou teplotou. Podmínky musí být dokonalé, jinak semenáčky vykvetou. Teplota by se měla pohybovat okolo 20 stupňů Celsia a na záhon přijdou až rostliny disponující 10 pravými listy. Pro většinu odrůd je optimální spon 40×50 cm. Rostliny je třeba sklidit včas, aby neměly zažloutlé vrcholky listů.

Výživa, hnojení a škůdci

Jestliže nemáte půdu bohatou na dostatečné množství humusu, bude zapotřebí k rostlině dát ještě organické hnojivo. Půda musí být bohatá i na vápník. Během vegetačního období je třeba dodávat zelí i dusík, mělo by mít 15g dusíku na 1 m2. Z nejznámějších chorob se projevuje zejména virová mozaika vodnice. Jinak nelze opomenout ani fomovou hnilobu brukvovitých rostlin. Nepříjemné jsou bohuže i mšice.